Zahraniční noviny o nemocném evropském zemědělství

Mezi hlavní témata dnešního zahraničního tisku patří například napětí v Makedonii, nemocné evropské zemědělství či obavy z rostoucích výdajů Číny na zbrojení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dnešní britský The Guardian komentuje sílící napětí na Balkáně. Diplomaté členských zemí NATO, Evropské unie a některých balkánských států vyzvali kosovskoalbánské vůdce, aby se zasadili o klid zbraní v jižním Srbsku a Makedonii. Právě zde probíhají v horách vážné střety. Angažují se i Spojené státy, které do oblasti vyslaly helikoptéry a výzvědné letadlo. Bulharský prezident vyjádřil makedonské vládě morální a politickou podporu, ale vyvrátil spekulace o vyslání bulharských vojsk do této oblasti. Ruský prezident Putin označil v této souvislosti Kosovo za semeniště teroristů, kde NATO nedokázalo zabránit vytvoření mocenského vakua.

Evropské deníky sledují s obavami rostoucí blízkovýchodní napětí s novou strategií násilí.

Italská „La Repubblica“ například píše: Zbyteční mrtví připojují k dosavadní nenávisti jen další nenávist. Spirála násilí už se vymkla kontrole. Experti tajných služeb začínají analyzovat postup Palestinců. Ti se ze všech sil snaží oživit ozbrojený boj, aby tak Izrael přinutili k tvrdší reakci. Bezuzdný terorismus se k tomu ideálně hodí. Budou-li desítky mrtvých a stále častější vojenské střety, pokusí se Jásir Arafat dosáhnout mezinárodní intervence. Stejná strategie už svého času zrodila palestinskou intifádu.

Rakouský „Der Standard“ k opět negativnímu výsledku švýcarského referenda o připojení země k Evropské unii poznamenal, že Švýcarsko chce pouze využívat společného trhu Unie, ale jinak se od tohoto společenství hodlá raději držet dál. Zatímco se Brusel připravuje na přijetí nových členů ze střední a východní Evropy, zůstává malý švýcarský stát v srdci Evropy stranou. V Bruselu považují Švýcary za chytráky, kteří si z bábovky vybírají jen rozinky: Spolupracovat jsou ochotni jen tam, kde z toho mohou těžit, jako v případě Společného evropského trhu: jinak ale o Evropě nechtějí nic vědět.

Především otázkám souvisejícími s rozšiřováním Evropské unie je věnován rozhovor s premiérem Milošem Zemanem, který při jeho návštěvě přinesl španělský list El País. Nejdůležitější body interview shrnuje náš zvláštní zpravodaj Jiří Hošek.

Švédský deník „Sydsvenska Dagbladet“ komentuje reakci Evropské unie na šíření choroby BSE a na epidemii slintavky a kulhavky. Tato neklidná a neblahá situace nepochybně zvýší nechuť evropských spotřebitelů vůči masu. Ceny klesají a hory masa rostou. Dříve nebo později to musí vést k tomu, že se evropští politikové tohoto zásadního problému skutečně chopí, místo aby stále jednali jen o jeho symptomech. Příčina nemoci evropského zemědělství tkví v jeho rozsáhlém subvencování a v jeho proorganizovanosti. A jak se ukazuje - nejen tam. Z evropského rozpočtu připadá skoro polovina na společnou agrární politiku. Řada zemí kromě společných dotací poskytuje zemědělcům ještě státní finanční podporu. Ekonomické i politické náklady na tuto „krizi masa“ lavinovitě rostou. Jak dlouho ještě budou politikové v EU váhat s řešením problému?

Francouzská „Liberation“ vyslovuje názor, že je absurdní, že Evropská unie dosud nemá štáb specialistů, jež by v případě užitkových zvířat hlídali rizika, která s sebou nese pouhá existence Unie. V dané chvíli získává půdu pod nohama „biozemědělství“, to však samo o sobě nedokáže naplnit evropské žaludky. A přání zákazníků je poněkud rozporné: chtějí víc kvality za méně peněz.

Vojenské výdaje Číny by letos měly dosáhnout historického maxima, píše dnešní hongkongský deník Standard. Oproti loňskému roku by se výdaje měly zvýšit o 18 procent, i když sousední země už vloni otevřeně vyjádřily obavy z „agresívního pekingského zbrojení“. Rapidní nárůst vojenských výdajů už dříve znepokojil politické rivaly Číny, zejména USA, Japonsko, Indii, země jihovýchodní Asie a Taiwan. Čínský ministr financí Xiang se pokusil rozptýlit obavy vysvětlením, že příčinou zvýšení výdajů je nárůst platů vojáků a úředníků. Vzápětí však dodal, že Čína se musí „přizpůsobit drastickým změnám světové vojenské situace a připravit se na obranu a boj s moderním vojenským vybavením.“

Radka Průšová, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme