Zahraniční noviny o Nobelových cenách

Kromě spekulací o možném úkrytu Usámy bin Ládina světové deníky píší mimo jiné o perspektivách Jásira Arafata, či o otaznících kolem Nobelových cen.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Římská La Repubblica vyslovuje názor, že afghánská válka bez dopadení bin Ládina není válkou vítěznou. Kruh kolem šéfa Al-Kajdá se stále více stahuje, ale pochybnosti o tom, že bin Ládin už není v horské pevnosti Tora Bora, se začínají šířit i mezi americkými veliteli. Současně s tím rostou i obavy z nových teroristických útoků. Bin Ládin se bude mimo Afghánistán cítit bezpečně a mohl by zahájit novou vlnu teroru.

Arabský list Al-Haját získal údajně od svých informátorů v somálském Mogadišu seznam možných úkrytů Usámy bin Ládina. Deník však neuvedl, zda se uvedená místa nacházejí přímo v Somálsku.

Britský The Observer informoval, že Spojené státy připravují vojenské údery proti táborům teroristické organizace Al-Kajdá v Somálsku. U somálského pobřeží poblíž Mogadiša kotví dvě válečné lodi, které mají bin Ládinovi zabránit v útěku do Somálska a zároveň jsou připraveny k útoku na pozice teroristů. Kromě Pákistánu a Somálska se soudí, že možným útočištěm bin Ládina by mohl být i Jemen.

K současné situaci palestinského předáka Jásira Arafata poznamenává španělská La Vanguardia: Arafat prožíval v minulých letech neustále krizové situace, ale pokaždé se opět postavil na nohy. Tentokrát je však jeho postavení ošidné: musí čelit stupňovanému nepřátelství izraelského premiéra Ariela Šarona, kterého navíc podporují Spojené státy. Kromě toho se zvyšuje vnitřní napětí v táboře Palestinců. Kdyby se Jásir Arafat z každého otřesu nebyl vzpamatoval, byl by už dávno politicky mrtvý muž. Nějaké politické dědictví však není v dohledu a pro Palestince je současný stav tragédií. Interní napětí se vyostřuje a po Arafatovi bude následovat chaos.

K chystanému zpřísnění protiteroristických zákonů v rámci Evropské unie uvedly londýnské Financial Times: Od 11. září se evropští ministři vnitra a spravedlnosti doslova předháněli ve stále nových návrzích ke zvýšení bezpečnosti. V novém ovzduší strachu se někdy věci uspěchaly a možná se projevil i nedostatek respektu vůči občanským právům. Těsnější spolupráce policie a justice v Evropě je však nezbytná. Bude-li v příštích dnech i proti odporu Itálie zaveden evropský zatykač, znamenalo by to v Unii radikální krok kupředu. Jestliže však budou vlády jednat ve spěchu, bude tu nadále riziko pro občanská práva. Je třeba zvýšit pozornost. Ale nové hrozby vyžadují i nové odpovědi.

K moratoriu mezinárodní Ženevské konvence o biologických zbraních na dobu jednoho roku poznamenal švýcarský list Basler Zeitung: Čtyřikrát prošla konference ke zmíněné konvenci bez problémů. Před šesti lety bylo dokonce rozhodnuto posílit konvenci navíc kontrolním systémem. Tehdejší americká vláda patřila k nejhorlivějším zastáncům mezinárodní kontroly biologických zbraní, která měla umožnit, aby mezinárodní společenství mohlo podezřelým státům jako např. iráckému režimu Saddáma Husajna takříkajíc lépe koukat na prsty.

Od nástupu George Bushe juniora to všechno však ztrácí smysl. Jediné, co platí, je vojenská síla USA, která se hodlá zbavit všech zbrojně-smluvních omezení. To je však krátkozraká politika - činí totiž úsilí Washingtonu o širokou mezinárodní koalici proti terorismu nevěrohodným. Řada vlád třetího světa musí počítat s tím, že USA je opět nechají padnout, jakmile je nebudou potřebovat. Unilaterální postup Ameriky ve všech oblastech však nemůže mezinárodní důvěru posílit.

Stockholmský deník Dagens Nyheter v souvislosti se stým výročím prvního udělení Nobelovy ceny 10. prosince 1901 napsal: 10. prosinec je švédský svátek spojený s nemalým reklamním efektem. Jen máloco se tak vysoce hodnotí jako vědecké úspěchy. A jen málo ocenění dodává vědcům takovou prestiž jako Nobelova cena. Že tomu tak je, souvisí paradoxně i s tím, že tato cena se uděluje nejen za vědecké výsledky. Idea zakladatele Alfréda Nobela připojit ceny udělované v tzv. "tvrdých" disciplínách, tj. za fyziku, chemii a medicínu, k ocenění úsilí pro mír a v oblasti literatury, dopomohlo Nobelovým cenám k popularitě a významnosti.

Pro budoucnost si lze představit, že bude věnována větší pozornost otázkám etiky. Platí to jak pro proces výzkumu, tak i pro financování vědy, přístupnost a využití výsledků v praxi i pro konečný cíl výzkumné práce. Možná, že se Nobelova cena jednou stane jakousi výzvou pro vědecký výzkum. To by bylo zcela v duchu Alfréda Nobela.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru