Zahraniční noviny o novém bulharském premiérovi

Dnešní zahraniční tisk se zabývá těmito tématy: bulharským premiérem je bývalý král Simeon II., rusko-čečenský konflikt trvá, konference o ochraně světového klimatu, papež Jan Pavel II. a globalizace, kancléř Schröder se stále víc podobá Helmutu Kohlovi a spěch v protiraketové obraně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K osobnosti designovaného bulharského premiéra, kterým je bývalý král Simeon II., poznamenává římská "La Repubblica": Bulharsko je jednou z nejchudších zemí bývalého někdejšího východního bloku a zatím se vzdálenou nadějí na integraci do Evropské unie. Výzva, kterou přijal exkrál Simeon, je urychlený hospodářský rozvoj země. Už čtyři roky vládne v Bulharsku striktní úsporný kurs s podporou Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, přičemž se dosud nepodařilo snížit nezaměstnanost, která dosahuje 18 procent.

Svým Národním hnutím, které se před volbami 17. června zrodilo prakticky z ničeho, dokázal bývalý král dodat Bulharům nové sebevědomí a usměrnit jejich naděje, aby už nebyli jen koncovým světlem ve čekací frontě na Evropu.

Americký deník "The New York Times" komentuje přehmaty ruské armády proti čečenským civilistům.

Řádění ruských vojáků ve dvou čečenských vesnicích počátkem července bylo tak brutální a neomluvitelné, že i političtí a vojenští představitelé Moskvy tyto činy otevřeně odsoudili. Kritika je zcela oprávněná, ale je zapotřebí rozhodnějšího konání. Původce útoku je třeba zjistit a potrestat. Kromě toho musí prezident Vladimír Putin prosadit v ruské armádě skutečnou vojenskou kázeň. Jeho vlastní autorita poklesne, bude-li nadále tolerovat trvalé nezákonnosti páchané ruskými vojáky v Čečensku.

Německý deník "Mannheimer Morgen" varoval ústy ministra pro životní prostředí Jürgena Trittina před možností, že by nadcházející mezinárodní konference o ochraně světového klimatu, která se má konat od 19. do 27. července v Bonnu, mohla ztroskotat. Evropská unie musí podle jeho názoru sehrát při ochraně světového klimatu vedoucí úlohu. Je zároveň nutné zapojit do příslušné mezinárodní dohody i Spojené státy, které protokol z japonského Kyota ústy prezidenta Bushe odmítly.

Papež Jan Pavel II., který je už přes 20 let při každé příležitosti zastáncem těch, kdo jsou nejvíce znevýhodněni, káže a propaguje globalizaci, která "by nebyla novou formou kolonialismu" ve prospěch nejmocnějších zemí a silných nadnárodních společností, napsala agentura AFP. V neděli vyslovil přání, aby v Janově, kde se od 20. července sejde summit G8, zavládlo "ovzduší svornosti a klidu", a obrátil se přímo na hlavy států a šéfy vlád se žádostí, aby vyslyšeli "nářek chudých tohoto světa, kteří požadují jednoduše to, na co mají právo". Této výzvě předcházelo varování arcibiskupa Martina, stálého pozorovatele Svatého stolce u OSN v Ženevě, který se zúčastnil i schůzky Světové obchodní organizace, kde řekl, že "viděl zrození lidu Seattlu". "Tento summit nejmocnějších zemí světa, které se čas od času scházejí, aby přijaly důležitá rozhodnutí, je organismem, který jmenoval sám sebe a nedostal žádný mezinárodní mandát," prohlásil Martin. Papež už v minulosti několikrát požadoval, aby se lidstvo "angažované v procesu globalizace vybavilo etickým kodexem". Zároveň slíbil, že "církev bude i nadále pracovat se všemi lidmi dobré vůle, aby v procesu globalizace získalo celé lidstvo, a nejen privilegovaná elita, která kontroluje vědu, techniku, komunikace a zdroje planety ke škodě převážné většiny lidí.

Spolkový kancléř Schröder vyzval naléhavě USA, aby bonnskou konferenci o světovém klimatu nebojkotovaly. Dalšími rozhovory s Washingtonem chce případné blokádě konference zabránit i Evropská unie. Také světová organizace ochrany životního prostředí UNEP žádá rychlé a dlouhodobé řešení problému, neboť postojem USA se ochrana globálního klimatu ocitla v těžké krizi. Cílem nadcházející konference v Bonnu je přijetí celého souboru dohod a smluv, aby závěry z kyotského protokolu vešly v platnost v roce 2002. K mezinárodně-právně závazným dohodám lze však dospět i bez souhlasu USA.

Rakouský "Der Standard" se domnívá, že spolkový kancléř Schröder se stále víc podobá svému předchůdci Helmutu Kohlovi. V třetím roce svého legislativního období ovládá Schröder řemeslo šéfa vlády a může předložit i určité výsledky - např. reformu zabezpečení ve stáří. Na druhé straně si však nasadil klapky na oči a omezil tím svůj rozhled. Přespříliš růžová totiž ekonomická situace v Německu zrovna není.

Podobně jako kdysi Helmut Kohl odmítá i Schröder ty, kdo mu přinášejí špatné zprávy. Nicméně Německý institut pro hospodářský výzkum snížil prognózu letošního ekonomického přírůstku na pouhé jedno procento. Namísto konkrétních návrhů a řešení však kancléř Schröder práci odborníků zpochybňuje a odmítá paušálně jejich názory. Tím si situaci příliš zjednodušuje a dokazuje, že je bezradný a nemá koncepci.

Plán Bushovy administrativy na novou protiraketovou obranu postrádá smysl v několika důležitých směrech, píše Washington Post. Vláda tvrdí, že chystá vybudovat novou základnu na Aljašce a hlavně, že nové kroky ohrozí smlouvu ABM. Nabízí se proto otázka, kdy administrativa připustí, že v současnosti je nejdůležitější splnění dvou základních podmínek - dokázat, že systém je dostatečně vyzkoušený na to, aby se na něm mohlo začít pracovat a hlavně nezbytnou nutností je dosažení dohody s Ruskem a dalšími zeměmi a hlavně přesvědčit je o tom, že tento systém zvýší mezinárodní bezpečnost.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme