Zahraniční noviny o plných německých kostelích
Jižní Korea chce spolupracovat se svými severními sousedy, Japonci se snaží přiblížit světu islám a proč byly německé kostely o svátcích netradičně plné - i o tom všem píší zahraniční noviny.
Bushova administrativa je připravena k intenzivnímu tlaku na Severní Koreu. Mělo by se jednat zejména o ekonomický nátlak vedený americkými spojenci v asijském regionu, jak píše provládní čínský deník China Daily. Podle Američanů by to mělo vést k ultimátu, které Spojené státy Severokorejcům dají: buď ukončí jaderný program a nebo je čeká ekonomický kolaps. Takový postup je v naprostém rozporu s tím, co Spojené státy uváděly na podzim. Hlavním esem v rukávu má být Jižní Korea - ta by měla uvalit na Severní Koreu celkové embargo, pokud se předchozí strategie neuplatní. Jak ale uvádí deník China Daily, určité náznaky ukazují, že se tato strategie nemusí americkým spojencům v Asii líbit - cítí se být Američany manipulováni. Také proto se už Bushův kabinet snaží předchozí kategorický postup zmírnit. Také se nenápadně snaží předat celou věc do rukou Rady Bezpečnosti OSN, jejíž ekonomické sankce by Koreu zasáhly citelněji. Američané by ale měli důkladněji jednat se spojenci v tomto regionu, jimiž jsou hlavně Čína, Rusko, Mongolsko a zejména Jižní Korea a Japonsko.
A jaká je atmosféra v jižní Koreji poté, co severní soused vykázal jaderné inspektory OSN? Popisuje ji deník New York Times. Překvapivě se tam ozývají hlasy, které nukleární program KLDR schvalují. Mladí lidé si myslí, že Severní Korea jim nepřináší ohrožení, ale naopak ochranu. V zemi se objevují petice, které požadují vyjednávání se Severní Koreou. Podle všeobecného názoru je jen správné, když Seveřané vlastní jaderné zbraně, protože Spojené státy by ty své neváhaly proti Koreji použít. Přestože jsou Jižní Korea a USA spojenci, pro Koreu je důležitější zajištění míru v regionu. Také proto zvítězil v posledních prezidentských volbách Ro Mu Hjun, jehož prioritou byla komunikace se Severní Koreou bez ohledu na rozdílné politické názory. Tento trend výrazně podporuje i protiamerická nálada, která v zemi vládne. Soul v těchto dnech vře protesty tisíců lidí, kterým se nelíbí přítomnost třiceti sedmi tisíc amerických vojáků na území Jižní Koreji. I tak ale převládající většina Jihokorejců sleduje nukleární pokusy svých severních sousedů s obavami. A tak jediný, kdo má dnes klidné spaní je snad jen severokorejský vůdce Kim Čong Il.
Japonský deník Japan Times informuje o bohulibém záměru japonské vlády: ukázat, společně s malajským premiérem Muhamedem Mahathirem, západnímu světu také světlé stránky Islámu. Obě země se na tom dohodly při návštěvě malajského ministerského předsedy v Japonsku v polovině prosince. Pro Malajsany představují Japonci příklad špatně vedeného a absolutistického státu, který se změnil v moderní dynamickou zemi se všemi ekonomickými a sociálními výhodami. Tak prý na ně pohlíží i zbytek světa - také proto, že Japonci nemají k nikomu výhrady a ke všem svým politickým partnerům přistupují rovnocenně. Asijský deník ovšem v neformální dohodě o propagaci Islámu vidí malý háček: Japonci vědí o Islámu stejně tolik či ještě méně než Evropané a Američani. Mezi akademickými pracovníky, diplomaty a obchodníky se najde jen pár praktikujících muslimů a v ostatních vrstvách obyvatel je věřící velkou výjimkou. Na druhou stranu ale vyspělí Japonci mohou muslimským zemím mnohé ukázat. Podle rozšířeného názoru totiž hlavní problémy muslimských zemí spočívají ve špatné vládě. To potvrdil i Mahathir. A právě v uspořádání leží síla Japonců, domnívá se list. Japonská vláda proto navrhla, že nejlepším způsobem, jak smířit muslimský a západní svět je ukázat Islámským státům jak modernizovat svou strukturu.
O letošních Vánocích praskaly německé kostely ve švech více než jindy. Jak uvádí německý deník Frankfurter Allgemaine Zeitung, hlavní příčinou příchodu tolika lidí asi byla potřeba pomodlit se za lepší politickou situaci. Ekonomická krize v Německu už tamní obyvatele stresuje více než rok a její následky snad pocítila už každá německá rodina. Lidé prý ale přišli hlavně kvůli hrozící válce na blízkém východě. Většina německých kostelů, ať už protestantských nebo katolických, vedla ekumenickou bohoslužbu za mír právě o Štědrém večeru. Obě větve křesťanství se o Vánocích vzácně spojily v jediném postoji: Musíme se postavit válce, říkají! Taková návštěvnost štědrovečerní mše je v Německu nevídaná - řada lidí totiž na Vánoce odjíždí na hory a rekreace, takže tradiční mši nemohou absolvovat. V tomto případě, ale jako by zasáhla vyšší moc - namrzající déšť a silný vítr způsobil dopravní kolaps v celé zemi. Železniční doprava byla úplně ochromena, takže tisíce lyžařů nemohlo odjet na hory.
