Zahraniční noviny o politickém obchodu Bush-Putin

Zahraniční noviny se dnes zabývají indicko-pákistánským konfliktem a Blízkým východem. Kromě toho se zastavíme u politického obchodu Bush-Putin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

"Každé indické dobrodružství na účet Pákistánu narazí na maximální odpor," cituje pákistánského premiéra Parvíze Mušarafa německý Die Welt, který dále k rostoucímu napětí v Kašmíru napsal: Připravenost k velkému boji vyjádřil i indická premiér. Kdyby měly obě strany jen konvenční zbraně, s válkou by neotálely. Na subkoninentu proti sobě ale stojí protivníci, kteří hrají podle nových, dosud nevyzkoušených pravidel hry - Indie i Pákistán totiž vlastní atomové zbraně. Pákistánský prezident dal na srozumněnou, že je v nejhorším připraven tento apokalyptický nástroj použít. Napětí den ze dne sílí. Zbývající islámský svět si z výbušného kašmírského konfliktu vyvodí logický závěr, že samotné vlastnictví atomové bomby a její odstrašovací síla proti nárokům hegemonie nabízí státu šanci na přežití.

Jásir Arafat stojí před hromadou střepů, uvádí dnes německý Tageszeitung. Je prezidentem státu, který neexistuje. Ani ne měsíc po jeho propuštění z domácího vězení nešetří Spojené státy, Evropská unie, ani izraelský premiér radami ohledně reforem. I když se ale budou Palestinci jejich radami řídit, mohou tím sledovat jiné cíle, než jejich rádci.

I oni by rádi rozdělili moc, měli funkční soudy a svobodu slova. S reformami ale spojují i přání, aby jejich vláda dokázala účinněji a úspěšněji vzdorovat izraelskému osidlování, než jak to v minulosti zvládl Arafat. Nechtějí vládu, která by znovu přijímala pochybné kompromisy s nejistou dividendou. Toho zakusili Palestinci už dost. Nechtějí opakovat chybu, které se Arafat kdysi dopustil v Oslu, když přistoupil na izraelskou dohodu, aniž by proti tomu žádal záruku suverenního a životaschopného palestinského státu.

Izrael se vymknul kontrole, indicko-pákistánský konflikt se vyostřil, vojenské vítězství v Afghánistánu je v nedohlednu a američtí vojáci tady novinářům neustále opakují: "Je to jako Vietnam." S tím vším nedělá Bushův obchod s Putinem svět bezpečnějším, uvedl londýnský Guardian. Bush označil smlouvu o odzbrojení za konec Studené války. Ten však nastal už před deseti lety s rozpadem Sovětského svazu. To, co popisuje jako konec nukleární konfrontace, také není přesné. Podepsal smlouvu, kterou se zbavuje dvou třetin amerických a ruských nukleárních hlavic. Stále však jich ponechává tisíce připravených k výstřelu pro jakýkoliv okamžik. Nejnovější smlouva navíc nenařizuje zničení požadovaného počtu hlavic a může být vypovězena s devadesátidenní lhůtou.

Mnohým Evropanům může připadat, že Bushova cesta do Francie na normandský hřbitov, kde je pohřbeno na deset tisíc amerických vojáků, nepostrádá důvtip hollywoodských scénářů.

Bush chce správně Francouzům i dalším Evropanům připomenout, jak velkou oběť nám jeho národ během druhé světové války přinesl, píše dnešní londýnský Independent. Byly to Spojené státy, které zaplatily lidskými životy i vybavením za vylodění v Normandii a osvobození západní Evropy. Neznamená to ale, že bychom se my, Evropané, měli stát nekriticky vděčnými. Není nic špatného na tom, když se tzv. nejmocnější muž světa setkává s protesty v pařížských a caenských ulicích. Všechny hlasy by měly být slyšet, zvláště ty, které k prezidentovi doma nedolehnou. Přesto bychom neměli zapomínat, že Spojené státy jsou jak spojenci, tak národem, který vyznává více méně stejné hodnoty, jako my.

Mistrovství světa ve fotbale, které začíná tento týden, se věnuje poznámka v polském deníku Zycie. Polští reprezentanti se na šampionátu objeví po dlouhých 16 letech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z deníku cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Jiří Hošek, Radka Průšová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme