Zahraniční noviny o předání moci Iráčanům

Všechny světové deníky komentují nečekané předčasné předání moci Iráčanům. Například francouzský Libération věnuje předání moci v Iráku málem celé vydání. Ani něměcký Frankfurter Allgemeine Zeitung není z předání moci nadšený. Zato ruská Krasnaya Zvezda předčasné předání vlády podporuje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Všechny světové deníky komentují nečekané předčasné předání moci Iráčanům. Podívejme se nejprve přímo na stránky iráckého tisku. Ten se k převzetí moci Iráčany staví rozdílně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z Bagdádu už více zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.

Například francouzský Libération věnuje předání moci v Iráku málem celé vydání. Alávího vláda bude suverénní jen podle jména, varuje. Nemá žádnou legitimní možnost, jak upravovat legislativu ani přístup ke všem finančním zdrojům. A co je nejhorší, nemá možnost kontrolovat ozbrojené síly uvnitř svých vlastních hranic. A to je jeden ze základních znaků suverénního státu. Během několika měsíců se tak dozvíme, zda předání moci mělo svůj význam. Zatím to vypadá, že je jen na papíře a několik bombových útoků může celou situaci změnit, myslí si Libération.

Ani něměcký Frankfurter Allgemeine Zeitung není z předání moci nadšený. Ty, kterým říkáme teroristé, to stejně nezastaví, předpovídá. Nenávidí totiž demokratickou vládu Ajáda Alávího stejně, jako předtím tu koaliční. Podle teroristů stojí za oběma Američané. Akceptovat budou jedinou vládu - totiž tu, která se ustaví po lednových demokratických volbách, sýčkuje německý list.

Zato ruská Krasnaya Zvezda předčasné předání vlády podporuje. Není pochyb o tom, že je to krok k uklidnění situace v Iráku, píše. Musíme ale počítat s tím že irácká normalizace bude velmi složitá. Stát je jako nervový systém, který je úplně rozložený a základní životní funkce přitom nepracují. Extremistům přineslo svržení Saddámovy vlády svérázný užitek. A, jak předpovídali někteří prozíraví politici, zemi zachvátila občanská válka. Vysvětluje ruský deník.

Politické tanečky na istanbulském summitu NATO popisuje deník International Herald Tribune.

V politickém zájmu francouzského prezidenta Chiraca a německého kancléře Schrödera je vypadat, jako že se snaží pomoci v Iráku. George Bush s Tony Blairem zase musí při každé, byť sebemenší, pomoci francouzsko-německé kliky vypadat vděčně a dojatě. Společný boj proti sovětskému imperialismu má nahradit boj proti terorismu. Jenže čím častěji budou francouzko-němečtí vůdci neschopni takového boje, tím víc bude NATO atrofovat.

Bushe a Blaira čekají volby a nestačí se divit. Je s podivem, že je jejich voliči trestají za to, že svrhli jeden z nejhorších režimů světa. Politická zombie Schröder a sklerotický Chirac si naopak dál vesele užívají relativní voličské přízně. Co by se stalo, kdyby voliči rozhodli opačně? Pak bychom se mohli těšit z funkční aliance. Zatím tu máme jen neschopný aparát, píše International Herald Tribune.

Od začátku války proti terorismu slyšely soudy od prezidenta Bushe jediné: věřte nám a nestrkejte nos tam, kam nemáte. Teď přišla od amerických soudců odpověď, píše deník Washington Post.

Každý vězeň, který je Američan a přitom takzvaný nepřítel, teď má právo hájit se před nezávislým soudem. A každý zadržený občan má taky právo podat odvolání. Ať už je v Guantanámo Bay na Kubě nebo kdekoliv jinde. Víra má totiž, i počas války, svoje limity.

Soudci byli v takových případech dlouho nerozhodní. K akci je přiměl až případ Jásira Hamdího, amerického občana, který byl před dvěma lety zadržen v Afghánistánu a uvězněn. Soudy tak jasně dokázaly, že se Američan nemůže jen tak ztratit v rukou vlastní justice. Hamdí dostane možnost se hájit: a stejně tak i všichni ostatní spoluvězňové.

Zatím ale není jasné, co vlastně rozhodnutí soudců přinese. Bushova administrativa se dlouho bránila argumentem, že Guantanamo Bay je mimo dosah amerických soudů. Otázkou tedy je, jak chtějí soudci řešit poslaná odvolání. Navíc jde pouze o rozhodnutí soudců. Nový způsob není ukotven v~americké legislativě, takže Guantanámští vězni zase nebudou souzeni podle demokratických pravidel. Na druhou stranu, soudci nemůžou jen tak přihlížet rozpínání americké administrativy, zakončuje svou analýzu list Washington Post.

Jiří Hošek, Jaromír Janev, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme