Zahraniční noviny o příčině katastrofy Kursku
Zahraniční noviny píší, že mír na Blízkém východě je v nedohlednu, ptají se, co způsobilo tragédii Kursku. Ukazují pravou tvář Velké Džirgy a mluví o tlak na reformu zemědělství.
Důsledky úterního sebevražedného atentátu v Izraeli analyzuje milánská Corriere della Sera: Útok v Jeruzalémě znamená pokračování teroru proti Izraelcům. Šlo zároveň o pokus vykolejit americkou diplomacii. Není ale pravděpodobné, že k tomu dojde. Pravděpodobnější je, že prezident Spojených států George Bush příští týden vyšle na Blízký východ ministra zahraničí Colina Powella. Krvavý čin by mohl znamenat, že nedojde k uskutečnění mírového plánu, který Bush hodlá vyhlásit. Izraelský premiér Ariel Šaron dal již jasně najevo, že úvahy o vzniku palestinského státu nyní nejsou na pořadu dne.
Závěr ruské vládní vyšetřovací komise o příčině tragédie na dně Barentsova moře zaujal pozornost prakticky všech ruských deníků. Jaderná ponorka Kursk před necelými dvěma roky pohřbila ve svých útrobách všech 118 členů posádky.
Z listu Komsomolskaja pravda čte moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.
Kmenové shromáždění Velká Džirga mělo proklestit Afghánistánu cestu k demokracii. Nyní však odhalilo svou pravou tvář, píše německý deník Die Welt. Rada stařešinů a politických vůdců slibuje právo na sebeurčení pro všechny, ale není schopna ani legitimizovat moc hlavních představitelů. Tím se zpronevěřila svému cíli. Bylo by naivní se domnívat, že všichni Afghánci mohou rozhodovat o budoucnosti země. Chaotický průběh shromáždění mluví sám za sebe. Delegáti by však alespoň měli být schopni posvětit reformní proces. Problém nespočívá ani tak v neschopnosti poslanců, jako spíše v nedostatečné autoritě jejich předáků. Hamid Karzaj nemá vlastní jednotky, a proto nedisponuje dostatečnou mocí. Je závislý na vlivných spojencích a musí dělat kompromisy. Skutečnost, že nyní bude zavedeno islámské právo šaría, je jen jeden z katastrofálních vedlejších účinků slabé pozice nového afghánského prezidenta. Velká Džirga nepřinesla nic pozitivního. Znamenala krok zpět pro Afghánistán.
Mnozí polští zemědělci se už smířili s tím, že v době přijetí do Evropské unie nebudou nijak zvlášť obdarováni, uvádí německý list Berliner Zeitung. Polská vláda přitom už nemusí padnout kvůli kdejaké krávě či okurce. Zájmy 40 procent obyvatelstva však ignorovat nemůže. Polsko by mělo zůstat tvrdé a požadovat alespoň zčásti rovnoprávné zacházení se svými rolníky. Je to i v zájmu Německa, uvádí list. Když chce kancléř Gerhard Schröder reformu agrárních subvencí, pak musí prosazovat polský vstup do Unie. Zároveň by měl apelovat na rozumný přístup velkých agrárních zemí, jako jsou Francie a Španělsko. Se vstupem Polska jako největší země střední Evropy by se za dosavadních podmínek subvenční systém společenství zhroutil. Nebo by se zhroutila Evropská unie samotná.
