Zahraniční noviny o rusko-evropském summitu

Jak ovlivní události na Ukrajině rusko-evropský summit. Bulharský tisk u příležitosti návštěvy Václava Klause srovnává české prezidenty. Návrat unesené humanitární pracovnice na Slovensko.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ruský prezident Vladimír Putin dnes přijíždí do Haagu na rusko-evropský summit. Evropské deníky v této souvislosti asi nejvíc zajímá, zda krize na Ukrajině přinese v rusko-evropských vztazích nějakou změnu. Podle francouzského deníku Le Monde nyní čeká představitele Evropské unie rozhodování, kterému by se nejraději vyhnuli. Mají rozvíjet dobré vztahy s Moskvou anebo podpořit demokracii v Kyjevě? Summit jednoduše nelze uskutečnit bez toho, aby se státníci nedotkli této ožehavé otázky. A to může přinést spory, soudí francouzský deník Le Monde.

Německý list Frankfurter Rundschau si zase všímá skutečnosti, že do událostí na Ukrajině se vložilo nejen Rusko, ale ozývají se i Američané. Amerika i Rusko se snaží využít Ukrajinu pro své účely. V případě Američanů to je snaha omezit vliv Ruska. Pokud si ukrajinští reformátoři myslí, že Amerika je nezištný přítel, pak jsou na omylu stejně jako voliči Janukoviče, kteří to samé tvrdí o Putinovi, konstatuje německý list a dodává: americko-ruské přetahování by mohlo být nebezpečné pro celou Evropu. Tolik z německého listu Frankfurter Rundschau.

A teď jak vidí dění na Ukrajině komentátoři ruských deníků: Ani zde nezůstávají masové protesty bez sympatií. Podle deníku Nězavisimaja Gazeta Ukrajinci ukázali, že jejich společnost je zralejší než ruský soused. Dokázali to, co se Rusům nikdy nepodařilo spojili nacionalismus s touhou po svobodě, podotýká Nězavisimaja Gazeta. K jejímu názoru se přidává další ruský list, Novaja Gazeta, když tvrdí, že Ukrajinci ukázali Rusku, jak vypadají skutečné volby. Vzali do rukou odpovědnost za budoucnost svého národa a této šance se nehodlají vzdát. Ať to dopadne jakkoli, bude to Rusko, kdo nejvíc ztratí, konstatuje ruská Novaja Gazeta.

Jako historickou označují bulharská média návštěvu prezidenta Václava Klause. Ten je po Václavu Havlovi druhým českým prezidentem, který Bulharsko navštívil. Bulharský list Dnevnik proto ve svém komentáři srovnává oba vrcholné české státníky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z deníku cituje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Sofii Robert Mikoláš.

Slovenské noviny informují o návratu humanitární pracovnice Miriam Jevíkové ze zajetí. Osmadvacetiletá studentka Karlovy univerzity byla počátkem června unesena na severním Kavkaze a nyní byla propuštěna. Koncem týdne se očekává její návrat zpět na Slovensko. Podle informací slovenského deníku ji osvobodili pracovníci ruské tajné policie. Při osvobozování nedošlo k násilí a prý ani nebylo zaplaceno výkupné. Únosci prý vyjednali blíže nespecifikované podmínky, uvádí SME a odvolává se přitom na své zdroje. Slovenské i české ministerstvo zahraničních věcí už dostalo asi před třemi týdny videonahrávku, na které bylo vidět Miriam Jevíkovou živou. Podle slovenského ministra zahraničí Eduarda Kukana zvolila vláda diskrétní strategii a snažila se případ nemedializovat. To prý komplikovaly nevhodné mediální výpady českého novináře Jaromíra Štětiny. Na druhou stranu, dodává deník SME, podle Štětiny mohla stát za únosem právě ruská tajná policie.

Víte, kdo je skutečně nejlepším přítelem člověka? Delfín. Alespoň to dokazuje událost, která se stala na Novém Zélandu. Delfíni tam tento týden zachránili čtyři plavce před čelistmi obrovského bílého žraloka. Jak popisuje britský deník Guardian, čtyři přátelé plavali v oceánu blízko pláže, když se v blízkosti objevili delfíni a začali kolem skupinky kroužit tak, aby plavce dostali co nejblíž k sobě. Když jeden z přátel chtěl odplavat z jejich těsného sevření, delfín ho zahnal zpět do skupiny. Zpočátku si lidé mysleli, že si delfíni chtějí hrát, pak ale zjistili, jaké nebezpečí jim hrozí. Ve vzdálenosti dvou metrů se na ně díval obrovský žralok. A jak to celé dopadlo? Delfíni takhle kroužili 40 minut, dokud žralok o kořist neztratil zájem. Pak teprve mohla skupina doplavat ke břehu. Jak poznamenává britský list, delfíni se chovají podobně, když před žralokem chrání svá mláďata. A jak ukazuje tento příběh, za své "mládě" občas považují i člověka, uzavírá britský Guardian.

Martin Dorazín, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme