Zahraniční noviny o šancích labouristů před britskými volbami
Zahraniční tisk se dnes věnuje těmto tématům: Rakousko a rozšiřování Evropské unie, pozice britských labouristů Tonyho Blaira před červnovými volbami a blížící se italské volby a šance magnáta Berlusconiho.
Vídeňská konzervativní Die Presse přinesla komentář z pera bývalého vicekancléře a dnešního vládního zmocněnce pro Evropskou unii Erharda Buseka pod názvem Rozšíření Unie na kritickém bodě.
Autor hned úvodem zdůrazňuje, že rozšíření EU - to není jen problém přechodných období pro volný pohyb pracovních sil, Temelín či Benešovy dekrety a bilaterální problémy s ostatními sousedními státy, nýbrž je to komplex velkých otázek, které teprve bude nutno řešit. Přestože se na první pohled zdá, že Německo je na rakouské straně, kancléři Schröderovi jde hlavně o to, aby vyhrál volby v roce 2002 a aby Německo méně přispívalo do evropské pokladny.
Za všechno se platí. Německá linie povede podle Erharda Buseka mimo jiné k tomu, že Rakousko zůstane ve vědomí sousedních zemí jen jako stát, který jim dělá potíže. Navíc budou v Rakousku v roce 2003 volby, tedy v době, kdy mají být nejpozději uzavřeny vstupní rozhovory s kandidátskými zeměmi, mají-li být do Unie přijaty v roce 2005... Měli bychom si v Rakousku uvědomit, co je pro nás prvořadé a nejdůležitější.
I horor se může opakovat," píše milánský konzervativní Corriere della Sera k současné situaci na Blízkém východě. Horor může vést k rozmrzelosti u těch, kdo jsou v bezpečí, vyvolat lhostejnost u jiných a může ve válkách bez konce vést k rezignaci a fatalismu. Za uplynulých sedm měsíců stál blízkovýchodní konflikt životy víc než čtyř set Palestinců, skoro 80 Izraelců a 13 izraelských Arabů... Nemělo by nás pobouřit, když jsou dva izraelští mladíci pobodáni a ukamenováni? V našich oázách štěstí a míru můžeme mít jen hluboký pocit hanby: hanby za nepřítomnost na místě dění, hanby za naši psychickou a politickou kapitulaci.
Norský konzervativní Aftenposten poznamenává k šancím Blairových labouristů na vítězství v červnových volbách:
Pokud Tony Blair a jeho Labour Party za měsíc volby prohrají, bylo by to větší překvapení než porážka Winstona Churchilla v roce 1945 nebo Harolda Wilsona v roce 1970. Konzervativci jako tradiční vládní strana Britů se stále ještě nezbavila obrazu, který o sobě vytvořila ke konci svého vládního období. Tehdy působila unaveně, bez nápadů a napůl zkorumpovaně. Tím je dáno vše pro jasné vítězství Tonyho Blaira. Bude jen záležet na tom, zda se projeví jako dynamický politik, který ví, co chce.
Londýnský Financial Times uvádí k pohrůžce abdikací severoirského premiéra Davida Trimbla v případě, že IRA - Irská republikánská armáda - skutečně neodzbrojí: Tato hrozba se jeví jako akt zoufalství. Rozpolcenost uvnitř strany unionistů dává Trimblovi příliš malý manévrovací prostor. I kdyby nadcházející volby do Dolní sněmovny britského parlamentu dopadly příznivě, je Trimble zahnán do kouta. Republikáni musí splnit slib, že složí zbraně. Protože padne-li Trimble, ztratí oni i unionisté mnohé z toho, čeho dosud dosáhli.
Britské konzervativní Timesy k blížícím se italským volbám napsaly, že tamní levice promarnila šanci, a tím ztratila i jakékoli oprávnění se držet u moci. Vláda pravice s nastřádanou energií by byla pro Itálii mnohem lepší, neboť italští voliči podobně jako Britové jsou vůči federalizované Evropě skeptičtí. Kritikové se jen obávají, že by se případná vláda Silvia Berlusconiho mohla spojit s Británií a severskými státy, aby změnila mocenské poměry v Evropě. Berlusconi hlásá liberalismus, konkurenceschopné trhy a respekt před národní identitou a volebním mandátem. Berlusconi by pro Evropskou unii znamenal oživení. A to by nebylo marné.
