Zahraniční noviny o Schröderově cestě po východních hranicích

Zahraniční tisk se dnes zaměřil na cestu spolkového kancléře Gerharda Schrödera po východní hranici, zaměřil se také na globalizaci a stále častější příznaky recese, švýcarské noviny se ještě vracejí k výročí moskevského puče a odborný časopis Nature otiskl novou vizi, že populace během příštího sta let neporoste, ale naopak klesne pod současnou úroveň 6,1 miliard.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K cestě spolkového kancléře Gerharda Schrödera po východních spolkových zemích, který poté v tomto týdnu hodlá navštívít i Polsko a ČR, poznamenává vídeňská konzervativní Die Presse:

Schröderovi vane do tváře ostrý protivítr: motor konjunktury škytá, počty nezaměstnaných klesají pomaleji, než se čekalo a slibovalo, hospodářský růst se nehýbá z místa. Rok před volbami je imidž "machra" tentam. Kancléřova "letní cesta" byla zřejmě plánována jako jakýsi akt osvobození. Koneckonců vždycky zapůsobí, když se šéf osobně začne starat o problémové dítě. A problémů je s ním víc než dost, píše Die Presse a pokračuje:

Východní Německo vykazuje deset let po sjednocení nejhorší hospodářské údaje a v porovnání se západní částí země dvojnásobnou nezaměstnanost. I podle slov předsedy spolkového sněmu Thierse, který pochází z východu, je na tom oblast bývalé NDR skutečně povážlivě. Gerhard Schröder je tedy ve dvojích kleštích: Jede-li na východ, říkají, že se jen producíruje - když tam nejede, tvrdí se, že nemá srdce.

Konzervativní norský Aftenposten napsal k souvislostem mezi globalizací a stále častějšími příznaky celosvětové recese:

V současné době všechno naznačuje, že konjunkturní vývoj v USA nabírá zpětný chod. Zvrat může nastat velice rychle. Anebo trvat dlouho. Víme však, že Asie, Amerika a Evropa prošly v posledních desetiletích z historického hlediska bezpříkladnými fázemi růstu. Jsou tu tedy určité rezervy. Často hovoříme o krizi, i když jde jen o pokles hospodářských přírůstků. Tyto ekonomické pohyby ukazují, že korektury jsou občas zapotřebí.

Nové jsou však naše širší zkušenosti a naše rozsáhlejší znalosti o světové ekonomice, což umožňuje lepší možnosti spolupráce a řešení. Zatímco stále více demonstrantů globalizaci kritizuje, šéfové vlád a centrálních bank i ostatní vedoucí politické osobnosti mají teď šanci ukázat, co skutečně dovedou. Proti větru. Přejme jim hodně štěstí.

Žádný Václav Havel zde není. Takový je název článku sarajevského deníku osvobodženije, který se věnuje hledání nového vůdce bosenské společnosti.

Švýcarské noviny Berner Zeitung k desátému výročí pokusu o puč v Moskvě napsaly:

Velmocenský statut Sovětského svazu přešel na Rusko. Děsivým echem narušené velmocenské hrdosti je Čečensko: Zničující tažení proti malému horskému národu se postaralo o popularitu ruského prezidenta Putina. Ten s jistou kalkulací brnká na klávesnici velkorusko-sovětské symboliky. Deset let po moskevském puči se většina následnických států SSSR změnila v území nikoho mezi Evropou a Moskvou. "Mezi-Evropa" nebo "Polo-Asie" pro tamní jednotlivce v podstatě existenčně znamená: příliš málo k žití, příliš mnoho k umírání.

Britský Financial Times sleduje mj. vývoj v africkém Zimbabwe a k tamní situaci poznamenává:

USA a Evropská Unie od Británie jako od bývalé koloniální mocnosti očekávají, že při řešení krize převezme vedení. Ale ve skutečnosti má Británie v Zimbabwe stejně malý vliv jako Portugalsko v Angole nebo Belgie v Demokratickém Kongu. Hodně teď závisí na iniciativě Nigérie a Jižní Afriky, které svolávají na příští měsíc setkání vedoucích představitelů sedmi států Commonwealthu.

Hlas Jižní Afriky jako největšího obchodního partnera Zimbabwe má jistou váhu. Ale prezident Thabo Mbeki se obává, že přímá intervence by mohla vyvolat katastrofu. Ovšem rozumný hospodářský tlak z Pretorie spolu s diplomatickým nátlakem a trvalým odporem vnitřní opozice jsou pro Zimbabwe největší naději.

Kolik bude třeba uživit lidí na naší planetě za sto let? OSN tvrdí, že to bude 9 miliard. Jiní se domnívají, že nás bude 12 až 14 miliard. Podle nejnovější demografické analýzy uveřejněné v odborném časopise Nature, kterou otiskla i pařížská Liberation, se naopak předpokládá pokles populace pod dnešní stav - tedy 6,1 miliard. Zmíněný časopis na základě dvou tisíc simulací týkajících se třinácti velkých regionů planety zjistil, že s pravděpodobností 85:100 přestane k roku 2100 světová populace narůstat a s pravděpodobností 1:6 bude v roce 2100 na modré planetě méně lidí než dnes.

Výzkumný tým spojil tři demografické postupy: analyzoval prognózy minulosti a jejich chyby - např. rapidní pokles plodnosti v 70. letech, kdy se čekala natalita o 80% vyšší než byla , anebo podcenění počtu seniorů, pokrok v medicíně a jeho dopad na délku života. Vědci dále využili statistiky a dobrozdání expertů a přiklonili se k nejméně příznivé hypotéze, tj. k nejslabší pravděpodobnosti růstu populace, který se údajně zastaví před koncem 21.století. Za sto let bude také podle předpovědi každý třetí obyvatel planety starší 60 let. Lze prý tedy očekávat skutečné sociální a ekonomické zemětřesení.

Petr Vavrouška, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme