Zahraniční noviny o severokorejském vyjednávání
To, co je nutné v nynějším konfliktu se Severní Koreou, není krizový management, ale chápavější a vnímavější postoj k otázce šíření jaderných zbraní, píše americký list The New York Times.
Pokud se nebudeme problémem zabývat v celé jeho hloubce, za deset let tu budeme mít půl tuctu nových států s nukleárními zbraněmi, navíc ve výbušných a ekonomicky slabých regionech. Bushova administrativa však spíše oslabuje dvě nejdůležitější mezinárodní dohody o jaderných zbraních. A to není dobré.
Obě smlouvy jsou užitečnými nástroji k řešení problémů s jadernými zbraněmi a se silnou americkou podporou by mohly být mnohem efektivnější. Zatím jsou to jen spíše nereálná přání - vždyť se na to podívejme:
Pět signatářů "Dohody o nešíření jaderných zbraní" připustilo, že jsou jadernými mocnostmi - patří mezi ně Spojené státy, Rusko, Británie, Francie a Čína. Tři země, které smlouvu nikdy nepodepsaly, to znamená Indie, Pákistán a Izrael, také vyvíjely jaderné zbraně a nyní odstoupila od smlouvy Severní Korea, která dohodu tajně porušovala. Další tří signatáři - Írán, Irák a Lybie - jsou podezřelí z vyvíjení tajných jaderných programů a několik dalších zemí, například Japonsko, Jižní Korea a Tchajwan jsou schopné v případě ohrožení jaderné bomby sestavit.
Spojené státy jsou povinny posílit podněty k zastavení jaderných programů. Amerika je v současné době nejsilnější vojenskou mocností světa. Na Zemi by nebylo bezpečno, kdyby mezinárodní dohody přestaly být důležité a státy by věřily, že jejich jedinou spolehlivou obranou je jaderná výzbroj, uzavírá The New York Times.
Německý deník Die Welt si všímá politické a hospodářské situace ve Venezuele. Podle něj je více než bezvýchodná a v zemi nelze vyloučit občanskou válku. V řešení krize chce pomoci takzvaný Kruh přátel Venezuely, do kterého patří tři latinskoamerické země - Brazílie, Mexiko a Chile, a vedle toho také Spojené státy, Španělsko a Portugalsko. S touto ideou přišel brazilský prezident Lula. Odmítá přitom další rozšíření Kruhu, protože by pak bylo těžší najít řešení. A to je dobře.
Iniciativa zmíněných zemí by měla nahradit neúspěšná jednání šéfa Organizace amerických států Oscara Gaviria. Doufejme, že se Kruhu podaří společně najít řešení - jde totiž o politickou budoucnost Venezuely: Zůstane demokracií podle západního vzoru nebo v ní nakonec dostane slovo diktatura a vojenský režim? Nejasné je také zdrženlivé chování Vatikánu: Katolické kostely disponují ve Venezuele velkou mocí a jsou schopny ovlivnit politické smýšlení veřejnosti, upozorňuje německý Die Welt.
Soudci a žurnalisté by měli být strážci pravdy. Ve skutečnosti to ovšem moc neplatí, domnívá se australský list Sydney Morning Herald.
Někdy si dokonce tito "strážci pravdy" navzájem odporují. Nedávno obvinila organizace Media Watch, která dohlíží na novinářskou etiku, tvůrce televizního pořadu Sixty minutes, že převzali materiály vysílané televizí BBC o masakru ve Srebenici. Ovšem odvolací soud byl jiného názoru. Tvůrci reportáže se prý opisování nedopustili, ačkoliv použili materiály BBC, protože do pořadu údajně vložili "vlastní práci".
Druhý případ dokazuje smutnou úroveň žurnalistiky, která by měla dohlížet na společnost a pravdivě o ní informovat, pokračuje australský deník. Jedna bulvární televize přinesla reportáž o pedofilii vysoce postaveného advokáta. U takového obvinění se předpokládá, že je postaveno na pravdivých a konkrétních informacích. Ovšem soud v tomto případě zjistil, že tvůrci reportáže nemají žádné věrohodné informace, jimiž by dokázali pravdivost svého obvinění. Tyto dvě ukázky jen potvrzují zoufalý stav australské žurnalistiky. Zdá se, že naše novinářství je v koncích, konstatuje australský list Sydney Morning Herald.
