Zahraniční noviny o slovenské vládní krizi
zahraniční deníky se zabývají situací v Rusku po parlamentních volbách, slovenskou vládní krizí a emoce v kabinetu Mikuláše Dzurindy. Ptají se také, jaká je paměť žen.
Ruský tisk se i dnes věnuje především výsledkům parlamentních voleb a zejména úvahám, co budou znamenat pro další vývoj země.
Kosa narazila na kámen. Tak komentuje odchod platformy Ivana Šimka z poslaneckého klubu křesťanských demokratů slovenský list Sme. Když vznikala současná vládní koalice, bylo zřejmé, že se partneři musí soustředit na průnik svých programů a zapomenout na vše ostatní. Reformní program, kterým se Dzurindova vláda uvedla, ukazoval, že koaliční lídři se věřili. Dnes, kdy odchod Ivana Šimka způsobil vládní menšinu, je jasné, že nejvíc ze všeho si věřil premiér, zamýšlí se slovenský deník.
Důvodem nebyly spory kvůli reformám. Různí lidé si spíše vyložily úspěchy posledních týdnů a měsíců jako důvod pro odhození vlastních masek. A SDKÚ nepřežila jejich odhazování v celku. Premiér Dzurinda sice silácky prohlásil, že změny ve vládě nepřipadají v úvahu. Jenže jestli se bude chtít koalice vyhnout smrtelné nehodě, úvahy a emoce bude muset opět nahradit prostá politická aritmetika, uzavírá svůj komentář slovenský list Sme.
Deník International Herald Tribune se zamýšlí nad současnou ofenzívou amerických jednotek v Afghánistánu. Američané se rozhodly soustředit své síly do největší operace proti Talibanu a Al-Kajdě v posledních měsících, píše list. Operace s názvem Lavina má představovat nový způsob taktického útoku a jejím cílem je zničit útočiště a zamezit aktivitám teroristů najednou ve všech regionech Afgánistánu. Podle některých údajů už členové Talibanu přerušili některé své aktivity, přesné výsledky operace Lavina ale zatím nejsou známy, uvádí deník International Herald Tribune.
O životě žen v bývalém východním bloku si lze udělat obrázek díky projektu Paměť žen. Tématu se věnuje rakouský deník Der Standard. Tým vědeckých pracovnic z Česka, Německa, Chorvatska, bývalé Jugoslávie, Černé hory a Polska proto hovořil se ženami narozenými mezi dvacátými a šedesátými lety minulého století, aby zachytil vývoj jejich názorů a životních postojů. Chtěly jsme zjistit příběhy žen za éry socialismu v celé jejich šíři jejich životní zkušenosti i s pozitivními a negativními vlivy, cituje rakouský list českou vědkyni Pavlu Frýdlovou.
Cílem projektu bylo také zjistit rozdíly, i to, co ženy za socialismu v různých koutech Evropy spojovalo. Všechny musely žít pod útlakem jako občanky svých států a zároveň jako matky. Těmto neznámým ženám dosud nikdo nedal slovo, aby se mohly vyjádřit o svých zkušenostech, dodává rakouský deník Der Standard.
