Zahraniční noviny o slovenských volbách
Kromě tradičního velkého tématu posledních dnů - závěrům konference o Afghánistánu, se budeme věnovat například slovenským regionálním volbám, či krachu největšího amerického energetického koncernu.
Rakouský Der Standard k dosavadním závěrům bonnské konference o budoucnosti Afghánistánu poznamenal: Rychlost nepatří zrovna k základním rysům orientálních názorových procesů. Jestliže konference v Bonnu zdánlivě dokazuje opak, došlo zřejmě k tomu, v co se nikdo neodvážil doufat: Účastníci jednání - ať už jakéhokoli zaměření či etnického původu - zjevně pochopili, že mají - a s nimi i celý afghánský národ - něco jako poslední šanci. Kdy - když ne pod tlakem současných událostí - by se totiž jinak podařilo překonat vzájemné rozpory a zahájit první kroky k vytvoření moderního afghánského státu?
Norský Aftenposten k mezinárodní debatě o možném rozšíření války proti terorismu z Afghánistánu na další země napsal: Spojeným státům se dostalo značné podpory v názoru, že boj s terorismem je správný a nutný. I když nepanuje skutečná nejednotnost o tomto cíli, lze vycítit rostoucí obecné zneklidnění v souvislosti s prostředky, kterých se teď začíná používat. Zatím je rozhodnutí amerického prezidenta o zapojení vojenských soudů jedním z nejspornějších.
Sledujeme také se znepokojením důvodné spekulace o útočných plánech Spojených států proti jiným zemím než jen proti Afghánistánu. Varování německého ministra zahraničí Jošky Fischera před ohrožením soudržnosti mezinárodní koalice a jeho kritika sil v USA, které po Afghánistánu hledají vojenské cíle, jsou oprávněné. Dokonce i uražená velmoc musí chápat, že potírání mezinárodního terorismu nelze zneužívat k vyrovnávání vlastních účtů. Na to je tento boj až příliš významný.
Přísloví, že šaty dělají člověka, platí v poslední době zřejmě nejvíce v Afghánistánu, napsal londýnský The Independent. Správné oblečení je tam dnes namnoze otázkou života a smrti. Nosí-li muž černý turban a dlouhý plnovous, patří jednoznačně k Talibanu. Má-li na hlavě hnědou vlněnou čapku zvanou "pakul", jakou nosil nedávno zavražděný opoziční vůdce Masúd, patří k Severní alianci.
Za vlády Talibanu bylo přísně zakázáno oblékat se v západním stylu, až na teplé větrovky, které muži nosili přes tradiční afghánské oděvy. Pro ženy byla pravidla ještě jednodušší: na veřejnosti musely být zahalené od hlavy až k patě v "burce" a nosit boty, které nevydávaly nejmenší hluk. S nástupem Severní aliance se mění i "afghánská móda": na hlavě "pakuly", místo plnovousu krátká bradka nebo hladce oholená tvář, pokud má dotyčný turban, pak bez volného konce přes rameno - barva je libovolná, ovšem s výjimkou "talibanské černé". Namísto teplé deky přes rameno mají stoupenci Severní aliance šátky podobné tomu, jaký nosí palestinský vůdce Jásir Arafat.
Slovenský tisk se zamýšlí nad historicky prvními regionálními volbami. Většina deníků tvrdí, že šlo o selhání lidí i politiků, a také to, že nízká účast voličů svědčí o trvalé politické krizi v zemi.
Pařížská La Tribune komentuje zhroucení největšího světového koncernu se sídlem v USA pro obchodování s energií - koncernu ENRON. Úpadek tohoto koncernu je jedním z nejpozoruhodnějších v dějinách USA - jeho důsledky lze zatím těžko odhadnout. Dojde-li skutečně ke konkursu, bude mít krach koncernu ENRON dopad nejen na velké bankovní domy, které zatím - zřejmě ze studu - své ztrátové položky nechtějí zveřejnit. Navíc vrhá toto zhroucení ostré světlo i na spojení této mocenské skupiny, založené v roce 1985, také s politiky na nejvyšších úrovních, především s americkým prezidentem Georgem Bushem juniorem. Koncern ENRON byl totiž jedním z největších sponzorů Bushovy prezidentské volební kampaně - stejně jako ostatně celá lobby texaského naftového průmyslu.
