Zahraniční noviny o slovní přestřelce mezi Šaronem a Chiracem
Filipínské listy píší o svých vojácích v Iráku. Slovenské listy si všímají toho, že do Iráku se hlásí stále méně vojáků. Francouzské deníky informují o slovní přestřelce mezi izraelským premiérem Arielem Šaronem a francouzským premiérem Jacquesem Chiracem.
Mission Impossible, tak nazývá pobyt spojeneckých sil v Iráku titulek filipínského listu Manila Times. Válka v Iráku je velkým omylem a její ospravedlnění bylo založeno na lžích. Američané nikdy neměli plány na ukončení tohoto vojenského dobrodružství, a Filipíny do něj nikdy neměly být vtaženy, pokračuje deník v ostré kritice. Čím dřív se stáhneme, což se stalo, tím lépe.
Nicméně předčasné stažení vojsk z důvodu záchrany jednoho civilisty není příliš dobré a je důkazem, že Filipíny podlehly nátlaku vyděračů, domnívá se deník. Ale na druhou stranu kromě vojáků pracuje v Iráku asi 3000 Filipínců, a ve většině případů jsou důvodem velké peníze a kontrakty, ke kterým se mohou ve zničené zemi dostat. Rychle zbohatnout, i za cenu smrti, o tomto riziku vědí všichni, kteří se vydali do Iráku pracovat. Nejsme jediným státem, který v Iráku působí, ale neměli bychom zapomínat na to, že i unesený řidič sem přijel hlavně kvůli penězům, upozorňuje filipínský list Manila Times.
Do Iráku se hlásí stále méně vojáků, informuje dnes slovenský deník SME. Příští týden by slovenskou jednotku v Iráku měli vystřídat noví dobrovolníci. Dobře placená, ale riziková služba však láká stále méně mužů. Dobrovolníků ubývá i přesto, že pobírají příplatek, který začíná na 2200 dolarech měsíčně. Letos žádá o prodloužení mise pouhých šest vojáků ze sta a pokud tento trend bude pokračovat, budou profesionální vojáci rukovat do Iráku na základě rozkazu a ne dobrovolně, jako dnes, uvádí slovenský list.
Malý zájem vojáků je pochopitelný, v oblasti je nyní téměř padesátistupňové horko a hlavně tu dochází k velkým násilnostem. Minulý měsíc zahynuli při útoku tři slovenští vojáci, konstatuje slovenský list SME.
Francouzské deníky informují o slovní přestřelce mezi izraelským premiérem Arielem Šaronem a francouzským premiérem Jacquesem Chiracem. Na Šaronovy výroky o vzrůstajícím antisemitismu ve Francii a výzvy, aby francouzští židé emigrovali do Izraele, totiž reagoval Chirac velice ostře a vzkázal izraelskému premiérovi, že ve Francii "už není vítán".
Co se vlastně snaží Ariel Šaron získat? ptá se francouzský list Le Monde, proč dává Francii nálepku protižidovského státu v srdci Evropy? Deník připouští, že Francie velice zvolna reagovala na problém přibývajících protižidovských útoků, ale už proti tomuto problému přijala opatření, se kterými souhlasí samotný Šaron. Za Šaronovými výroky se však ve skutečnosti skrývá snaha o vyloučení Evropy z mírového procesu na Blízkém Východě, domnívá se francouzský list. Chce ponechat Evropě roli pouhého bankéře, uzavírá svůj komentář francouzský Le Monde.
Německo si dnes připomíná šedesáté výročí neúspěšného pokusu o atentát na Adolfa Hitlera. Roku 1944 se o něj pokusilo několik spiklenců. Téměř všichni byli po atentátu popraveni a společně s nimi dal Hilter zabít přes 5000 dalších lidí. Co o tomto tématu napsaly německé listy? Jen velice zřídka najdeme v dějinách okamžik, který změní osud miliónů lidí. Jedním z takových chvil byl nezdařený atentát na Hitlera v roce 1944, píše dnes die Süddeutsche Zeitung. Tak málo stačilo a německé dějiny by se mohly obrátit zcela jiným směrem. Deník ale zároveň připomíná, že poválečné Německo se k činu atentátníků nestavělo vždy kladně.
Za éry kancléře Adenauera bylo toto téma tabu a také později se o atentátnících mluvilo někdy jako o vlastizrádcích a jindy zas jako o Hitlerových pomocnících. Tyto názory už jsou snad navždy zapomenuty, čin těchto mužů patří bezpochyby mezi světlá místa německých dějin, soudí die Süddeutsche Zeitung.
