Zahraniční noviny o spících agentech Al-Káidy
Zahraniční tisk dnes poznamenává, že po Evropě je stále rozmístěna síť agentů teroristické organizace Al-Káida, řízené bin Ládinem. Píší také o neujasněnosti postoje OSN k válce v Afghánistánu a dodržování ramadánu v muslimském světě.
Po Evropě zůstává nadále rozmístěna síť "spících agentů" teroristické organizace Al-Káida, řízené fundamentalistou Usámou bin Ládinem. Prohlásil to šéf francouzské kontrašpionáže DST Jean-Jacques Pascal v rozhovoru pro nedělní americký deník Washington Post. Jde o vůbec první rozhovor, který Pascal poskytl zahraničnímu médiu. Síť Al-Káida je podle jeho slov tvořena vysoce profesionálním "tvrdým jádrem" financovaným z centrálních zdrojů, a desítkou polonezávislých malých skupinek provozujících terorismus "živnostensky". Ty se samofinancují vesměs nenásilnou kriminalitou, jako je výroba falešných dokumentů.
Tyto "živnostenské" skupiny jsou méně profesionální, pracují spíše "podomácku", a jsou proto obtížněji odhalitelné a kontrolovatelné. Nebezpečí vyvěrá z jejich "spících agentů", kteří nic nezákonného nepodnikají a čekají na pokyn k zahájení teroristických akcí, k nimž byli vycvičeni. Al-Káida, podezíraná ze zorganizování teroristických útoků v USA z 11. září, tak představuje spíš volně uspořádanou "konfederaci teroristických skupinek" než velmi disciplinované hnutí, zdůraznil Pascal. Součástí pevného jádra jsou jen "spojoví důstojníci", kteří udržují kontakty mezi "vrchním velením" a jednotlivými teritoriálními skupinkami.
Teprve po roce 1997 se objevili takzvaní Novoafghánci, jak jsou nazýváni Alžířané a fundamentalisté z dalších zemí, kteří dostali výcvik v bin Ládinových táborech v Afghánistánu, aby mohli být použiti k "těžkým" teroristickým činům. Pocházejí ze středních a bohatých vrstev, jsou schopni být nenápadní v cizí společnosti po dobu svého přežívání coby "spící agenti". Spolupráce tajných služeb západních zemí při sledování fundamentalistických skupinek nese své plody již několik let. Mohlo tak být zabráněno pokusům o teroristické útoky na mistrovství světa ve fotbale v roce 1998 ve Francii, na katedrálu ve Štrasburku v roce 2000 a na americké velvyslanectví v Paříži letos v září. To dokazuje, že evropská spolupráce funguje," zdůraznil Pascal pro Washington Post.
Švýcarské noviny Berner Zeitung poznamenaly k budoucnosti Afghánistánu a úloze OSN po úspěšném tažení Severního spojenectví v zemi: Hlasy z hlavního stanu Spojených národů nemohou být v dané chvíli zmatenější: jednou slyšíme, že světové společenství by se mělo z dění v Kábulu držet stranou a přenechat otázku míru Afgháncům samým. Jindy se zase vyslání mezinárodních jednotek do Afghánistánu považuje za nevyhnutelné. Nerozhodnost odpovědných je pochopitelná: obě alternativy jsou značně riskantní, protože napjatá situace ohrožuje celý region. . Nejdůležitější však je to, že mírová mise potřebuje rychlý úspěch. Jestliže Afghánci pocítí zlepšení v každodenním životě, přestanou ve svých ochráncích vidět okupanty. Vhodnější než mise "modrých přileb" OSN je však koalice ochotných a schopných států vybavených pro působení v Afghánistánu mandátem Rady bezpečnosti OSN, uvádí švýcarský list Berner Zeitung.
Podle komentáře německé tiskové agentury DPA k setkání prezidentů Bushe a Putina povede takzvaný "duch Crawfordu" ze čtvrtého americko-ruského summitu k lepší budoucnosti. George Bush a Vladimír Putin tím údajně definitivně zahájili novou éru vzájemných vztahů. Od slovinské Lublaně přes italský Janov a čínskou Šanghaj vedla tentokrát cesta americko-ruských summitů přes Washington k prezidentově ranči v Texasu, kde hustě pršelo. Ale podle Bushe "déšť přináší štěstí". Oba prezidenti se při setkání překonávali v optimistických prohlášeních, že rozdíly jsou k tomu, aby se překonávaly.
Řešení i sebevětších sporných otázek, jako je plánovaná americká protiraketová obrana a tím ohrožená dohoda ABM z roku 1972 o omezení těchto obranných systémů, údajně zájmy obou zemí - USA a Ruska - neohrožují: je to jen malá část vzájemných vztahů. Prezident Putin jednoznačně prohlásil: "Budeme s Amerikou spolupracovat." Osobní kontakt Texasana Bushe s Petrohraďanem Putinem přitom hraje významnou roli. Prezident Bush k tomu dodal: "Čím lépe prezidenta Putina poznávám, čím více nahlížím do jeho srdce a do jeho duše, tím lépe vím, že dokážeme pozitivně spolupracovat."
Prezident Putin byl zdrženlivější a o Bushovi řekl: "Je to muž, který ví, co dělá." Bushova administrativa si připisuje zásluhu, že po fázi ochlazení dosáhla v Moskvě změny tamních postojů. Vystavila údajně zkoušce tradiční studeno-válečnické myšlení a hledala obsažnější vztahy s Ruskem. Přitom se někdejší ostré rozpory staly druhořadými natolik, že George Bush teď jednostranně oznámil snížení stavu jaderných hlavic o dvě třetiny. K tomu, dodává závěrem autor komentáře agentury DPA, potřebovaly minulé vlády desítky let.
Podle tiskových agentur AFP a Reuters bude muslimský postní měsíc ramadán tentokrát méně okázalý, spíše smutný a chudý. Peněženky mnoha lidí jsou hubené a dojde na utahování opasků. Na mnoha stolech budou po západu slunce chybět tradiční sladkosti, oříšky, datle a marmelády. Např. v Pákistánu je t.č. nezaměstnanost až 36%. U mnoha stolů - v Jeruzalémě či v Ramalláhu snad u každého - bude prázdné místo, smutek je tu ve všech domech.
K ramadánu však také patří solidarita a štědrost vůči potřebným. Minimální hodnota povinného tzv."zakátu" v dobročinných organizacích je ekvivalent ceny jednoho kilogramu mouky, tj. asi jeden dolar. Pro chudé je také určen dobrovolný příspěvek -"sadaka". Islámské organizace shánějí pro pomoc Afghánistánu příspěvky také prostřednictvím internetu - i v Evropě a v USA. Zatím je na kontě v Egyptě 1,5 milionu dolarů. Přispěl mj. i britský princ Charles.
Ve Spojených arabských emirátech docházejí na konta pro Afghánistán kromě peněz i přikrývky, oblečení, potraviny a léky. Bylo odtud už zasláno 1400 tun humanitární pomoci a kromě toho financovaly Emiráty i tábor pro 40 000 uprchlíků. Televizní kampaň pro pomoc Afghánistánu v Saúdské Arábii už vynesla 40 milionů dolarů. Přispěla i královská rodina.
RAMADÁN je také měsíc zbožného rozjímání a cudnosti. Indonéští muslimové hodlají zapálit o ramadánu "všechna hříšná doupata". Vláda této největší muslimské země dekretem nařídila během ramadánu uzavřít bary, sauny, masážní salóny a diskotéky. A kavárny a restaurace mají jen omezenou provozní dobu, informují tiskové agentury Reuters a AFP.