Zahraniční noviny o spojenecké kampani
Stránky zahraničních novin, na které se v příštích minutách zahledíme, jsou podle očekávání plné informací souvisejících se spojeneckou protiteroristickou kampaní.
Podle pákistánského listu Ausaf, který se odvolává na jednoho z mluvčích teroristické sítě, vypsala islámská teroristická organizace Al-Kájda odměnu 50 000 dolarů za každého Američana zadrženého v Afghánistánu. Také za každou získanou americkou uniformu se vyplácejí 3000 a za každou ukořistěnou americkou zbraň 1500 dolarů. Citovaný pákistánský list je považován za příznivce radikálních islámských hnutí.
Římská La Repubblica zaznamenala proměnu amerického prezidenta Bushe. Do tváře tohoto muže je vepsána historie uplynulého měsíce - 30 dní, dlouhých jako jeden celý život. Je to patrné i na Bushových vlasech, které viditelně zešedivěly, na tvrdém pohledu jeho přimhouřených očí a dokonce i na čelistech, které musí často stisknout, aby se ubránil slzám, když se dívá na trosky zničených budov a připomíná tisíce obětí zářijového útoku. Jako jeho otec byl i on během jediného dne donucen stát se otcem národa, který se změnil zároveň s ním.
Belgický deník Het Belang van Limburg nicméně varuje před eskalací války proti terorismu a mj. píše, že americko-britská koalice, která už řadu dní bombarduje Afghánistán, zasévá zmatek hlásanou možností tuto válku rozšířit na další země. Přitom je nutný promyšlený, i když tvrdý postup proti takovému teroru.
Otevření druhé fronty by uvedlo do pohybu zvláště nebezpečnou spirálu násilí a především by se v západní alianci objevily trhliny a zlomy. Západoevropské veřejné mínění se bude stále více obracet proti takovéto válečné logice... Nejnovější vlna zatýkání a zablokovaných bankovních kont ukazuje, že boj proti terorismu lze vést i jinými, méně drastickými zbraněmi.
Britský The Independent se domnívá, že USA by se měly i politicky držet zpátky.
Diplomaté mluví převážně o "vládě na široké bázi", která by měla vystřídat afghánský Taliban. Je chvályhodné, že každá z uvažovaných vlád odráží etnickou a náboženskou strukturu Afghánistánu. Měla by mít i širokou veřejnou podporu a pomoci vrátit zemi k fungující ekonomice a k mezinárodnímu uznání.
To se ovšem snáz řekne než udělá...Přestože Amerika je stranou napadenou a vojenské tažení zahájila, neměla by později převzít příliš prominentní roli. Čím zdrženlivější budou Spojené státy při zárukách příštích dohod, tím líp. Jinak by americké aranžmá v regionu bylo chápáno jako nařízení nehorázného imperialisty.
Moskevská Izvěstija považují udělení Nobelovy ceny za literaturu britskému spisovateli a kritikovi islámského fundamentalismu Vidžadháru Surajprasádovi Naipaulovi za vysoce aktuální.
Naipaul je nejen nadaný, je také aktuální. Děje jeho knih se odehrávají v bývalých britských koloniích a jeho antiimperiální postoj je všude patrný. V roce 1998 vydal Naipaul cestopis "Za hranicí víry" a vylíčil v něm násilí islámského fundamentalismu vůči ne-arabským kulturám.
Rodilý Brit by se sotva projevil tak bezostyšně. Ale člověk pocházející z Trinidadu a vyrůstající v Tobagu, přestože je absolventem Oxfordu a čestným doktorem mnoha univerzit, si může dovolit říct rozhořčeným stoupencům proroka Mohameda nepříjemnou pravdu. Po 11. září už nelze takového spisovatele přehlížet.
Haagský křesťanský deník Trouw se domnívá, že vyšetřování příčiny katastrofy ruské jaderné ponorky Kursk je svým způsobem politicky nebezpečné. Ruské orgány a v neposlední řadě prezident Putin vyvolaly loni po havárii hněv ruského lidu, protože uváděli rozporné údaje o možné příčině neštěstí, kdy zahynulo všech 118 členů posádky.
Pokud se teď ukáže, že katastrofu zavinila nedbalost anebo snad rozhodnutí vyslat na volné moře "pýchu Ruska" s beznadějně zastaralou výbavou, mělo by to mít politické důsledky. Existuje však velká pravděpodobnost, že se Rusové skutečnou příčinu nikdy nedovědí.
