Zahraniční noviny o sporu o Gibraltar

Zahraniční tisk dnes píše o úskalí globálního soudu, Saúdské Arábii jako podezřelém spojenci a také o sporu o Gibraltar.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Mezinárodní trestní soud není strašák, ale otravný nepřítel, domnívá se americký list The Washington Times. Rada bezpečnosti OSN z jeho působnosti dočasně vyjmula příslušníky mírových misí, jejichž země nejsou signatáři Římského statutu soudu. To se týká především Američanů, které za jejich nevraživý postoj k nové instituci kritizuje Evropská unie, světoví utopisté a liberální média.

Co skutečně vzbuzuje obavy, je článek 8 statutu, který umožňuje stíhání válečných zločinů v případě, že při taktických vojenských operacích dojde k civilním obětem či škodám na životním prostředí. Ohrožení civilistů se však ve válce nelze vyhnout, zvláště když se nepřátelé skrývají v domech v městských čtvrtích nebo tam umisťují zbraně. Hodnocení, zda je nějaká vojenská operace nezbytná k vítězství, je subjektivní záležitost.

Historici a vojenští odborníci vedou dodnes spor, zda bylo k porážce Japonska na konci Druhé světové války nutné bombardovat Hirošimu a Nagasaki. Článek 8 statutu můžeme aplikovat na válku v Afghánistánu proti Al-Kajdě a Talibanu. Při několika amerických zásazích došlo k civilním obětem a majetkovým škodám. Znamená to porušení článku 8? Zdá se, že mlčení v této věci diskredituje kritiky prezidenta Bushe. Věřit v to, že Mezinárodní trestní soud bude ve svém rozhodování nestranný, je iluzí.

Saúdská Arábie se dnes považuje za spojence v boji proti terorismu. Ve skutečnosti je to ale bizarní místo, kde je legální polygamie a neexistuje náboženská svoboda pro ty, kdo nevyznávají islám, upozorňuje americký časopis Commentary. Kritika královské rodiny, saúdské vlády a náboženských lídrů je zákonem zakázána a přísně monitorována. Země je vysoce zadlužena a Saúdové, z nichž 30 procent ani neumí číst, strádají.

Terorista Usáma bin Ládin, jehož rodina má stále pevné vazby v kruzích monarchie, si údajně záměrně vybral saúdské nacionalisty k útokům na New York a Washington. Jeho cílem bylo narušit jinak přátelské vztahy království se Spojenými státy. A proč je vlastně spolupráce se Saúdskou Arábií součástí americké zahraniční politiky?

Odpověď je banální: jde o ropu, o nic více. 22-milionová Saúdská Arábie si ve sponzorování terorismu nezadá se Sýrií či Íránem. Saúdští teroristé ve skutečnosti zavraždili více Američanů, než Írán, Sýrie, Libye a Irák dohromady.

Británie a Španělsko zažehnaly spor o Gibraltar, míní britské "Timesy". Obě strany učinily v minulém týdnu ústupky v jednáních o suverenitě a budoucnosti tohoto sporného území. Tři základní otázky se však zatím nepodařilo vyřešit: Jde o britský požadavek, aby Španělsko v blízké budoucnosti nevznášelo nárok na plnou suverenitu. Rozepře vyvolává také otázka referenda, ve kterém by 30 tisíc obyvatel Gibraltaru rozhodovalo o svém osudu, a britské úsilí ponechat si bezvýhradnou kontrolu nad zdejší vojenskou základnou.

Sotva koho překvapí, že Španělsko nebylo při jednáních vstřícnější. Ústupky v prvním sporném bodě by vyprovokovaly domácí nepokoje. Ústupky v otázce referenda by vytvořily precedens pro Basky, který žádná španělská vláda nemůže akceptovat.

Gibraltar by neměl být jediným měřítkem, kterým se posuzují vztahy mezi Británií a Španělskem. Obě strany jsou si toho vědomy, a proto tuto otázku pustily k ledu do doby, než trochu opadnou vášně.

Petra Lazáková, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru