Zahraniční noviny o stávce pilotů Lufthansy
V přehledu zahraničního tisku zavítáme, i když jen virtuálně, do Makedonie, budeme se zabývat budováním americké protiraketové obrany, stávkou pilotů Lufthansy nebo návštěvou papeže Jana Pavla II. v Řecku.
Jako by se makedonská vláda vzdala naděje na mírové řešení konfliktu s albánskými extrémisty, uvádí dnes ve svém komentáři britský The Guardian.
Poté, co včera Makedonie ztratila dva své vojáky, vyzvala vláda obyvatele deseti vesnic ovládaných albánskými rebely, aby se povinně registrovali na policii. Chce si tak připravit cestu pro vojenské akce a jasně rozlišit starousedlíky a vetřelce. Věříme, že teroristé používají tyto vesnice jako úkryt. Registrace obyvatel by nám měla rozšířit rozhled a umožnit lépe provést plánované akce, uvedl jeden z makedonských vládních činitelů. Britský velvyslanec v Makedonii však varoval: Tahle takzvaná Národně osvobozenecká armáda chce občanskou válku. To nesmíte připustit. 99 procent obyvatel, Makedonců i Albánců, tuto armádu odmítá.
Středem zájmu zahraničního tisku jsou i nadále americké plány na vybudování národního protiraketového systému. Španělský El Mundo například napsal, že prezident Bush chce svět údajně ochránit před útoky takzvaných zločineckých států. Všechno však naznačuje, že tento miliardový záměr USA má především posloužit zájmům velkoprůmyslu. Pro Evropu spočívá největší riziko v tom, že projekt podkopává společnou obranu Evropanů a Američanů a prohlubuje jejich vzájemné rozpory.
Rakouský liberální Der Standard je přesvědčen, že chystaný americký protiraketový systém vytváří další nejistoty ve světě. V krajním případě by mohl tento raketový deštník vyprovokovat přesně to nebezpečí, proti němuž byl vymyšlen: hromadné zbrojení s možností jaderné konfrontace.
Jestliže například Čína takzvaně přikrmí svůj zatím hubený stav 20-25 mezikontinentálních raket, mohlo by to motivovat k dalšímu zbrojení také Indii, která by tím vyvolala příslušné reakce Pákistánu atd.
Německý Die Welt dnes na svých stránkách komentuje papežovu návštěvu v Řecku, o které píše: Papež Jan Pavel II. se vydal ve stopách apoštola Pavla, když se rozhodl projít náboženským a politickým minovým polem. Už před jeho příletem do Řecka je vidět, že dialog římských a řeckých katolíků nebude bezproblémový. Důkazem může být i shromáždění tří set korintských mnichů, kteří v Aténách skandovali: Ortodoxie zvítězí.
Dva roky protestovala řecká ortodoxní církev proti papežově návštěvě. Nakonec mu však řecký prezident Konstantinos Stefanopoulos doručil pozvání. Žádné těžkosti a naschvály neodradily 80letého Karola Wojtylu od jeho cesty, kterou sám pokládá za důležitý milník na cestě k moskevskému ortodoxnímu patriarchovi. Ani ten však není papežovi příliš nakloněn. I papež má své sny.
Další německý list Süddeutsche Zeitung dnes píše o pilotech letecké společnosti Lufthansa, kteří od dnešní půlnoci stávkují. Poprvé v historii Lufthansy dochází k narušení provozu stávkou, kterou si piloti chtějí vynutit jednání o svých platech. V příštích čtyřech týdnech plánují stávkující zastavit každý čtvrtek na 24 hodin práci. Vedení Lufthansy proto nezbývá než přistoupit na jednání s odborovým sdružením Cockpit, které zastupuje na 4200 pilotů. Už dnes však budou omezeny vnitrostátní i některé mezinárodní lety.
Lufthansa dosahuje mezi všemi evropskými aeroliniemi nejvyšších zisků. Piloti Lufthansy však stojí na žebříčku platů na posledním místě, uvedl zástupce odborů. Kolik budou změny nakonec společnost stát, není zatím jisté.
Dalším objektem zájmu evropských deníků jsou reformní návrhy spolkového kancléře Schrödera pro lepší organizaci, mocenské pravomoci a fungování sjednocené Evropy. Italská La Repubblica k tématu poznamenala:
Francouzi nad Schröderovým projektem ohrnují nos - federalismus se na březích Seiny setkává s nelibostí. Paříž však nepředkládá jinou alternativu. Navzdory obnovení německo-francouzského dialogu po kontroverzi na summitu EU v Nice jsou od sebe Paříž a Berlín v otázce evropského vývoje nadále hodně vzdáleny.
Německo poskytuje stále další podněty, ideje a příspěvky, kdežto Francie není schopna postavit proti kancléři Schröderovi vlastní vizi Evropy, ať už v podobě alternativy nebo doplňku. A všechno nasvědčuje, že Paříž zůstane víceméně nečinná až do jarních voleb.
