Zahraniční noviny o svobodných volbách v Iráku
Světové deníky píší o tom, že Američané se bojí svobodných voleb v Iráku a mají proč. Slováci se bojí korupce a řeší také otázku, jak se chovat v Evropské unii.
Samozřejmě, že se Bílý dům bojí svobodných iráckých voleb, tvrdí britský deník The Guardian. Ve svém úterním projevu prohlásil prezident Bush: "Lidé v~Iráku jsou svobodní". Iráčané v ulicích volají: "Chceme svobodné volby, ne selekci". Zdá se, že zájmy obou stran se shodují. Aspoň to tvrdí irácký místodržící Paul Bremer. Jenže není to tak úplně pravda. Bremerova vize vypadá asi takhle: Provizorní koaliční správa vytvoří osmnáct regionálních výborů. Každý jmenuje jednoho zástupce. Tato osmnáctičlenná komise zvolí prozatímní národní shromáždění. A to konečně zvolí ministry nové vlády.
Podle Američanů prostě irácká vláda vznikne tak, že zástupci zvolí zástupce, aby zvolili zástupce, kteří zvolí zástupce. To všechno se navíc nestane dřív, než třicátého června. A volby se prý uskuteční nejpozději na konci ledna 2005. Na co potřebují Spojené státy tolik času? Aby nová vláda mohla udělat to, co provizorní správa sama nemůže: pozvala americké jednotky, aby zůstaly na dobu neurčitou. Pak teprve budou moci svoje říci i Iráčané. Bílý dům to nazývá samosprávou. Je to ale okupační vláda. Svět teď stojí před dalším rozhodnutím: má nechat Američany v Iráku kontrolovat vládu i ekonomiku? Nebo dát šanci irácké touze po svobodě a vlastní samosprávě? Podporu si žádá velká odvaha a tu irácký lid má, vysvětluje své stanovisko The Guardian.
To, že jsme už jednou nohou v Evropské unii, jako by mnoho Slováků ani nevnímalo, píše slovenský deník Sme. V mysli se potácí někde na začátku minulého desetiletí. Živíme v sobě pocit, že musíme trpně přijmout vše, co z Bruselu přichází. A bohužel se to týká i našich politických elit, kritizuje list. Stačí se podívat na jejich postoj k euroústavě. Unie pro nás není chrámem, do kterého vstupujeme s bázní. Sami jsme jejími architekty. A to nepůjde bez zdravé kritiky. Nekritizujme jako ti, kdo bojují za nové směrnice pro zakřivení okurek. Jde tu o argumenty a alternativní řešení. O ty, kdo mají přehled a budoucnost Evropy na paměti. Proto se zbavme brožurkových klišé, dobrých tak leda pro školáky.
Jednoduchá pravda, že sobecké národní zájmy musí ustoupit evropským, je už dnes příliš banální. Návrhy se musí posuzovat podle toho, jak jsou dobré pro Slovensko a pro Unii a ne podle toho, odkud jsou. Budeme-li do Evropy vstupovat v předklonu, nikoho tím nenahněváme. Ale taky si nezískáme respekt. Dokud nebudeme plně využívat náš hlas v pomyslných evropských volbách, budoucnost Unie nebude vypadat podle našich představ. Dokončuje svou polemiku deník Sme.
A na Slovensku ještě zůstaneme. Podle průzkumů se Slováci bojí korupce nejvíc ze všech evropských zemí. Potvrdilo to 8 z 10 dotázaných. Slovensko jí vyhlásilo boj a zřídilo úřad pro potlačování tohoto nešvaru. Nad tím, zda je tento krok dostatečný, se v komentáři "Dramata bez koncovky" zamýšlí redaktor Pravdy Vladimír Jancura.
