Zahraniční noviny o Temelínu
Takzvaná "kauza Temelín" vyvolává i nadále řadu ohlasů. Například slovenský list Pravda se zabývá "podezřelou motivací" německé žádosti zastavit provoz Temelína.
Je Temelín skutečně nebezpečnou jadernou elektrárnou, nebo je požadavek německé vlády na jeho odstavení motivován ekonomickými zájmy Německa? Druhá alternativa se jeví pravděpodobnější, což by mělo být varováním i pro Slovensko. Nejvážnějším argumentem Berlína je přitom tvrzení, že "Temelín odporuje německým a mezinárodním normám". Tento argument neobstojí a Němci zdá se neříkají úplnou pravdu. I Německo uznává, že Temelín vyhovuje minimálně normám Spojených států, včetně sporných parních a vodních trubek, píše slovenská Pravda a pokračuje:
Přesně na takovém systému je postavena i jaderná elektrárna ve Finsku. Jestliže tedy finské a americké jaderné elektrárny nikdo nezpochybňuje, zůstává otázka, proč jim podobný Temelín ano. Německý průmysl bude po odchodu země z jaderné energetiky po roce 2020 - muset nakupovat dražší energii z jiných zdrojů, například i levnější jadernou energii od sousedů. Je logické, že o to Němci nemají zájem. A pokud Německo v otázce Temelína a vstupu Česka do Evropské unie už tolikrát změnilo stanovisko, pak je jeho nynější výzva zdviženým varovným prstem, že v případě ekonomických zájmů a potřeb tu existuje vhodný nátlakový prostředek.
Vídeňská Die Presse přinesla k tématu "Temelín" hned dva příspěvky. V prvním z nich se píše, že neexistuje žádné usnesení o tom, že odstavení Temelína nemá s rozšířením Unie zhola nic společného. Za rozdílnými názory na tuto otázku se skrývá konflikt uvnitř berlínské vlády - totiž mezi ministry Trittinem a Fischerem. Projevilo se to už při květnové návštěvě kancléře Schrödera ve Vídni, kdy Jürgen Trittin s údajným požadavkem berlínského kabinetu odstavit Temelín vystoupil - a kancléř Schröder neměl o ničem ani tušení. Ukázalo se - stejně jako při nynější výzvě berlínské vlády - že šlo pouze o prohlášení ministra životního prostředí Trittina.
Druhý komentář v listu Die Presse připomíná výrok evropského komisaře pro rozšíření Evropské unie Güntera Verheugena, že německá výzva k uzavření Temelína byla pro něj překvapením a zřejmě nejen pro něj: Podle vlastních slov hovořil se třemi členy Schröderova kabinetu a nikdo z nich o ničem nevěděl. "Dosud se mi nepodařilo tento postoj německé vlády k Temelínu objasnit," dodal komisař Verheugen. Stanovisko ministra Trittina tu podle očividně rozhořčeného komisaře údajně nehraje roli. O věci nebylo podle něj informováno ani předsednictvo Unie.
Jak dále uvádí Die Presse, komisař Verheugen oznámil, že se příští týden hodlá spojit s rakouskými a českými místy a poté zorganizovat setkání rakouského kancléře Schüssela a českého premiéra Zemana, aby se s nimi poradil, "jak celý proces uzavřít". "Doufám," dodal Günter Verheugen závěrem, "že toto téma brzy vyřídíme."
List Süddeutsche Zeitung poznamenává k bonnské konferenci o světovém klimatu:
Ať už vzejde z Bonnu cokoli, Evropská unie by měla být připravena. Nemá smysl vytýkat věčně takzvaným "klimatickým hříšníkům" jejich konzumní styl života. Jde o to podat důkaz, že obrat v energetické politice neznamená konec, ale začátek skutečně ekonomického způsobu hospodaření. Kdo se tomu ještě i teď brání, může zaostat v situaci, kdy budou následky klimatických změn natolik očividné, že už nebude o čem pochybovat. Dnešní váhavci budou pak zcela bezradní. A budou naříkat na imigranty z krizových oblastí. Na zemi bude tepleji, ale současně i velice chladno.
Evropa si při jednáních o globálním klimatu vždy nárokovala vedoucí roli. A pokaždé i říkala, že omezení emisí oxidu uhličitého do ovzduší přináší ekonomické výhody, navazuje tematicky haagský Algemeen Dagblad. Pokud tomu sebevědomá a jednotná Evropa opravdu věří, musí zmíněné emise snížit. V případě nutnosti i bez kjótského protokolu. To by byl čin skutečně velkého formátu.
