Zahraniční noviny o teroristických útocích
Světové deníky se zajímají o teroristické útoky Čečenců a postoj prezidenta Putina, také o tom, že klíč k jednání o evropské konstituci drží španělský premiér, a píší o prezidentu Bushovi a jeho postoji k Číně a demokracii.
V článku s titulkem Putinův terorismus dnes polský deník Rzeczpospolita píše o rusko čečenském konfliktu. Připomíná, že ruský prezident už několik let slibuje, že se vypořádá s čečenskými teroristy, přitom ale včera došlo v Moskvě k dalšímu atentátu.
Tato válka vypovídá nejlépe o současném Rusku. Jasný vůdce této země, skutečný vítěz voleb, demokratický car Vladimír Putin začal ve skutečnosti existovat právě díky Čečensku. Z neznámého člověka, vytaženého tehdejším prezidentem Jelcinem jako dalšího králíka z kouzelnického klobouku na post premiéra, se stal státníkem ochráncem, který Rusům slibuje, že se vypořádá s čečenským terorismem. I přes mnohá ujištění Putin ještě neukončil válku, kterou před 4 lety začal, ale systematicky Čečeny decimuje. To on je zodpovědný za terorismus, přinášený do ruské metropole lidmi, kteří ztratili veškerou naději. Píše Rzeczpospolita. Další oběti jen posílí jeho popularitu. Rusové situaci neanalyzují, ale hledají ochranu u všemocného "báťušky", který jim dá pocit, že jsou součástí kolektivní síly.
Evropská Unie je rozdělena. Její čelní představitelé se nedokážou dohodnout na evropské konstituci. Švýcarský deník Le Temps uvádí, že situace je opravdu patová. Lídři Francie, Německa a Španělska včera nešetřili hrubými slovy na adresu připravované ústavy. A to do konečného setkání v Bruselu zbývají pouhé tři dny.
Varšava a Madrid zase trvají na dohodě z Nice. Odmítají, aby Unii vedla polovina členských států, v které bydlí šedesát procent evropské populace. Klíč k vyřešení otázky konstituce tedy, podle některých analytiků, drží právě španělský premiér Jose Maria Aznar. A až se polský premiér Miller vyléčí ze svých zranění, bude Aznarovi silným spojencem, dodává Le Temps.
Americký prezident George Bush ve Washingtonu jednal s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Jak píše list China Daily, v Bílém domě se hovořilo o vzájemném obchodě, o vyřešení Severokorejského jaderného nebezpečí, ale také o Tchajwanu. Bush totiž odmítl snahu Tchaj-wanu odtrhnout se od Číny. Zvláště pak varoval před březnovým referendem, které má o osamostatnění rozhodnout. Čínský premiér kvitoval Bushovo prohlášení s povděkem. Pro Tchaj-wan znamenala Bushova slova naopak ledovou sprchu. Jeho vláda už stačila oznámit, že nebude podléhat stínu a referendum rozhodně uspořádá, dodává čínský deník China Daily.
V posledních týdnech se komunikace mezi Čínou a Tchaj-wanem rozrostla, píše k tomu americký deník Washington Post. Demokraticky zvolený tchaj-wanský prezident Čen Šuej-bien doufal, že se jeho voliči budou moci konečně svobodně rozhodnout o budoucnosti ostrova. Pekingští komunističtí vůdci na to reagovali výhružkami. Teď se k diktátorům připojil i americký prezident Bush. Měl k tomu důvod. Letos si už nemůže dovolit další zahraničně politickou krizi. Bushova snaha vyhnout se vlastnímu bolení hlavy ale ukázala, jak málo se Bílý dům zajímá o lidská práva.
Australští soudci vytvořili precendens, podle něhož můžou být homosexuálové uprchlíky, uvádí dnešní Australian. Homosexuálové, kteří se ve své zemi musejí skrývat, nebo jsou pronásledováni, můžou napříště získat politický azyl v Austrálii. Rozhodnutí přišlo v souvislosti s případem jednoho bangladéšského páru, který požádal u protinožců o útočiště. Kdyby se totiž ve své zemi přestali chovat diskrétně a veřejně se ke své orientaci přihlásili, byli by perzekvováni. Soud zároveň rozhodl, že nebude dělat rozdíly mezi homosexuály žijícími diskrétně a těmi, kteří svou sexualitu hlásí otevřeně.
Rozhodnutí soudu se ale nesetkalo s přílišnou popularitou. Proti stojí zejména vláda. Podle ní není možné stavět na roveň politický či náboženský azyl a homosexuály. To by totiž mohlo mít dopad i na další skupiny obyvatel. Napříště by o azyl mohly žádat třeba i ženy, které odmítají pravidla oblékání ve své zemi, nebo oběti sexuálních útoků, které také bývají pronásledovány, informuje deník Australian.
