Zahraniční noviny o tragédii v Erfurtu

Zahraniční tisk dnes píše o tragédii v Erfurtu, izraelském právu vetovat misi OSN. Zabývá se tématy jako Nejednotní Saúdové? nebo lekcí z Le Penova úspěchu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

V reakci na erfurtský masakr ve škole začalo mnoho Němců volat po zpřísnění zákonů o zbraních. To by však hrůzné tragédii nezabránilo, soudí londýnský deník The Daily Telegraph. Spolkový sněm navíc nedávno restriktivní legislativu v otázce možností vlastnit zbraň přijal. Vždy, když k takovým šílenostem, jakou byla ta v Erfurtu, dojde ve Spojených státech, američtí kritici vidí příčinu v údajné posedlosti zbraněmi. Co říkají teď, když k tragédii došlo v zemi bez poválečné zkušenosti se zbraněmi?

Podle dánského listu Politiken nesou za akty násilí do značné míry zodpovědnost média. V Erfurtu šlo sice o ojedinělý případ pomatence, ale přesto si musíme klást nepříjemné otázky, míní deník. Můžeme skutečně pominout to, že nám televize, film a Internet prezentují násilí v masovém měřítku? Není vhodné mluvit o jakési módní vlně inspirované masmédii? Enormní pozornost, jakou naše společnost věnuje fiktivním i skutečným zločineckým psychopatům, může podněcovat další "následovníky".

Tak jako palestinský předák Jásir Arafat anglicky mluví o míru a arabsky vyzývá k válce, oslavují média arabského světa hrdinské činy bojovníků, kteří zatáhli izraelskou armádu do případu Džanín, zatímco západní média ukazují zoufalé lidi s prázdnýma rukama, pátrající ve zničených domech po svých zemřelých příbuzných. Tuto válku televizních záběrů nemůže Izrael vyhrát, domnívá se německý list Die Welt. Co tomu pomůže, že izraelská armáda riskovala náročné prohledávání dům po domu, aby co nejvíce omezila počet civilních obětí?

Už samotný fakt, že OSN zamýšlí vyslat do Džanínu vyšetřovací misi, znamená pro Izrael porážku. Bombardování Bělehradu Severoatlantickou aliancí ani události v Afghánistánu Spojené národy nezamýšlely prověřovat. Za spornou nepovažovala OSN ani roli své organizace pro uprchlíky jako dohlížecího orgánu v džanínském táboře, ani svou zodpovědnost za masakr v Srebrenici. Izrael měl právo trvat na tom, aby byli v misi zastoupeni vojenští experti. Měl právo poukázat na to, že nesedí na lavici obžalovaných a nechce, aby s ním tak bylo zacházeno. Chce ještě svět vůbec vědět pravdu?

Americký list The New York Times se vrací ke schůzce prezidenta USA George Bushe se saúdsko-arabským korunním princem Abdulláhem. Existuje rozdíl mezi faktem a tím, co informační zdroje a agentury očekávaly. Korunní princ měl podle některých zdrojů varovat amerického prezidenta, že Saúdové využijí svou ropu jako zbraň proti Spojeným státům, aby je donutili přitlačit na izraelského premiéra Ariela Šarona. K takovému varování však nedošlo. Rozpor mezi očekáváním a skutečností podle komentátora deníku poukazuje na to, že saúdské vedení není monolitní.

Je možné, že by došlo k odhalení boje o moc v Rijádu? Falešná očekávání dokazují, že někteří královští sponzoři zakázek teroristům se obávají, že by přišli o kontrolu nad Usámou bin Ládinem, zatímco jiní se strachují o to, aby neztratili americkou vojenskou ochranu a trhy, pokud by království zatlačilo na Spojené státy příliš tvrdě. Výsledkem této saúdské dezinformační kampaně je, že už si nemůžeme být jisti, která frakce je v Rijádu u moci.

Volební úspěch populistického extrémisty je evropským úkazem, nikoli specificky francouzským, upozorňuje v rakouské Die Presse Komisař Evropské unie pro zahraniční vztahy Chris Patten. Říká se, že aby byl člověk dobrým Evropanem, musí se zasazovat o "více Evropy". Když proti tomuto návrhu někdo protestuje, je považován za někoho, kdo postrádá vizi. Ale pravá politická výzva spočívá v tom, přesvědčit občany.

Voliči nechtějí, aby se stále užší Unií mínilo to, že národní státy zaniknou. Chceme-li splnit hlavní úlohu liberálního řádu, tak jak ji formuloval Tocqueville, musíme přimět muže a ženy, aby akceptovali povinnost si vládnout. K tomu je třeba důvěrné a přehledné politiky, a nikoli vzdálené a sterilní byrokracie. Celá Evropa se musí zamyslet nad tím, jak místo politického marketingu znovu obnovit souboj idejí.

Jan Šmíd, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme