Zahraniční noviny o ukrajinských volbách
Zahraniční noviny se dnes zabývají tématy jako ukrajinské volby, válka v Izraeli, Turecko povede mezinárodní jednotky v Afghánistánu, trpělivost s Berlusconim.
Začneme parlamentními volbami na Ukrajině.
Za každodenní blízkovýchodní tragédií se skrývá syndrom bumerangu, napsaly americké The New Yorker Times. Byli to netrpěliví, mladí Palestinci, kdo pomohl Arielu Šaronovi do křesla izraelského premiéra. S každým dalším sebevražedným útokem zvětšovali Šaronovy vyhlídky na úspěch. Ten samý bumerang se teď ale vrací do Šaronovy politiky. Pokaždé když vjede s buldozery mezi domy Arabů, pokaždé když zabije další Palestince a jejich naděje, zrodí se víc teroristů.
Nedávná minulost dokázala, že násilí těžko nastolí vládu a řád. Abraham Burg z izraelského Knessetu nedávno poznamenal: "Jen proto, že se Palestinci nedokáží vzdát terorismu a že utekli z jednání o míru, musíme vkročit do tohoto zběsilého kruhu?" Ne. Doufejme jen, že si to Šaron také brzy uvědomí, jinak bude onen bumerang létat vzduchem ještě dlouhé roky.
Událostem v Izraeli se věnuje i berlínský Morgenpost, který uvedl: Izrael se ocitl ve válce, kterou mu vnutili apokalyptičtí nihilisté z islámské teroristické organizace Hamás, Džihád a brigád Al Aksa. Bomby a pancéřové granáty převzaly režii v tragédii, ze které jako by se vytratily kontrola a racionalita. "Vypadá to, jakoby byla vypovězena válka míru," uvedl papež bezmocně ve svém velikonočním poselství Urbi et Orbi. Tanky stojí 500 metrů od betlémského chrámu narození, svatá země hoří a svět se omezuje na laciné výzvy. Kam se poděl mocný hlas Washingtonu, kde jsou mírové jednotky OSN? Arafat, pokud se nestane mučedníkem, je minulostí. Je nejvyšší čas najít jiné vyjednavače. Hlavně aby se zase mluvilo.
Tak už je to jisté - Turecko převezme od Británie velení nad mezinárodními jednotkami v Afghánistánu. Není to ale právě nejšťastnější řešení, napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Pro Turecko hovoří náboženská orientace, která mu bezesporu pomůže vcítit se do afghánské kultury. Tím to ale končí. Turecko není vojensky předurčeno pro takový úkol a má jen málo zkušeností se zásahy v zahraničí. Není tajemstvím, že Spojené státy řekly s tomuto rozhodnutí své. Už dlouho se snažily svázat jihoevropského člena NATO se společenstvím západních států. Evropané by se neměli ničemu divit, když sami nebyli schopni jmenovat jiného kandidáta na tento post. A Turecko, pokud odvede dobrou práci, může ze služby v Hindukúši "vytlouct" politický kapitál.
A ještě jednou německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, který napsal: Ani deset měsíců po italských parlamentních volbách se někteří Italové nedokázali smířit s tím, že se premiérem stal právě Silvio Berlusconi. Průzkumy veřejného mínění se v Itálii různí. Kdo ale nenaslouchá jen těm nejhlasitějším, vidí od Alp až po Sicílii a Sardinii převahu podpory pravicovému Berlusconimu. Co je vlastně na něm tak sporného: nezměrné osobní bohatství, kontrola nad třemi soukromými televizními kanály a problémy s justicí. Pokud se ale celé italské hospodářství sveze s konjukturou Spojených států a západní Evropy, budou Italové přát zisky i Berlusconiho impériu.
Pokud jeho televize nabídne atraktivní program, utkví v paměti i levicovým oponentům. A dokud justice nepředloží proti Berlusconimu přesvědčivé důkazy, zůstanou jeho přečiny pro většinu Italů jen delikty kavalíra. Jestli ale nesplní očekávání, bude odvolán. On sám si nasadil laťku tak vysoko, že se lehkými zklamáními naopak může ještě honosit. I taková je demokracie v Evropské unii. A tak rozzuřeným kritikům nezbývá, než se obrnit trpělivostí.
