Zahraniční noviny o vesmírné stanici

V dnešním přehledu zahraničního tisku na vás čekají témata jako: George Bush a blízkovýchodní krize, Němečtí starousedlíci v Šoproni, Němci odmítají vědecký výzkum klonování lidských bytostí a Vyplatí se vesmírná stanice?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Americký prezident George Bush nechce ztratit podporu arabských zemí ve svém tažení proti terorismu, a to se odráží v jeho postoji k blízkovýchodnímu konfliktu, domnívá se německý list Die Welt.

Izraelci vědí od 11. září, že stažení z území okupovaných v roce 1967 a zřízení palestinského státu považují USA za jakousi splátku za vytvoření arabsko-americké koalice proti Al-Kajdě, Saddámu Husajnovi a k ochraně saúdské ropné monarchie před vnitřními nepokoji. Bushova zdrženlivost na veřejnosti měla podle listu zakrýt důvěrné diplomatické úsilí v Jeruzalémě a v arabském světě.

Palestinci pod vedením Arafata vědí od 11. září, že zesílení intifády, teroristické útoky a izraelské protireakce povedou Američany k vystupňování jejich tlaku na Izrael, aby mohli sledovat svůj vlastní vojenský cíl: odstranění hrozby teroristických útoků proti Spojeným státům prostřednictvím organizovaných atentátů a zbraní hromadného ničení, soudí Die Welt a pokračuje...

Izraelský premiér by se nemusel jmenovat Ariel Šaron, aby vyhlásil tažení proti operativním základnám palestinského terorismu. Každá izraelská vláda, i vláda Rabinova, by v situaci zpochybňování legitimity existence státu musela přistoupit k takové cílené operaci. Bush asi kvůli chronicky proizraelskému Kongresu před listopadovými volbami nepodnikne žádné zásadní kroky. Je pro něj také těžké oddělit od sebe částečně nacionalistický a částečně islámský terorismus Palestinců od toho z 11. září: oba míří proti státu a lidem. To však nemění nic na skutečnosti, že doba izraelské okupace vyprší a Bush je přesvědčen o tom, že mír lze zajistit jen s pomocí arabských států. Saúdský plán je inspirovaný Amerikou.

Téměř 20 procent padesátitisícového maďarského města Šoproň tvoří němečtí starousedlíci, takzvaní Poncichterové. Ačkoli většina z nich v referendu v roce 1921 hlasovala pro setrvání u Maďarska, po válce byla z tehdejších 24 tisíc německých Šoproňanů zhruba polovina vyhnána.

Označení "Poncichterové" je odvozeno z německého "Bohnenzüchter", což znamená pěstitelé fazolí. Šlo prý většinou o majitele velkých vinic, kteří podle legendy mezi řádky vinné révy pěstovali fazole a prohlašovali své vinice za daňově výhodnější zelinářské zahrady. Základem pro vyhnání Poncichterů ze Šoproně se staly výsledky sčítání obyvatel z roku 1941. Kdo se považoval za Němce, musel odejít. Téma vyhnání tu před druhým kolem maďarských voleb přesto není až tak kontroverzní, pokračuje Der Standard. O menšiny je prý totiž v Šoproni dobře postaráno: každá zde má svou samosprávu volenou paralelně s komunálními volbami. Kromě Němců ji mají Řekové, kteří se sem přistěhovali po válce, a Romové.

Osmdesát tři procenta Němců se jednoznačně staví proti tomu, aby se začalo s výzkumem možností klonování lidských bytostí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pod názvem "Posouzení nových možností biomedicíny" uspořádal bonnský institut Dimap. Jak cituje německá Die Tagespost, proti výzkumným experimentům se staví 89 procent žen a 77 procent mužů. Průzkum potvrdil, že jasná většina obyvatel - nezávisle na tom, zda jsou členy církví, nebo nevěřící - odmítá import embryonálních kmenových buněk a jejich manipulaci a chce, aby byly zastaveny experimenty v oblasti klonování.

Po úspěšném ukončení další mise raketoplánu Atlantis může být Mezinárodní vesmírná stanice nejen orbitální laboratoří, mnohem dokonalejší než "nebožtík" Mir, ale také skutečnou předsunutou výspou vědeckého výzkumu, píše časopis Newsweek. Sedmičlenná posádka ve výšce 350 kilometrů nad Zemí zprovoznila první část nosníku budoucí více než devadesátimetrové páteře, která po svém dokončení v roce 2004 bude držet ohromné solární panely a dokonalé počítačové vybavení pro nové výzkumné moduly z Evropy a Japonska, jež čekají na vynesení na oběžnou dráhu a připojení ke stanici.

Existuje však také možnost, že v době, kdy bude tato velká orbitální hračka dokončena, nebude si s ní nikdo smět hrát. V době, kdy se CIA snaží najmout arabsky hovořící agenty a ministerstvo obrany žádá milióny dolarů na boj proti terorismu, se začíná zdát, že stanice je příliš velkým luxusem, bez něhož se Spojené státy mohou obejít. Částečně za to může i sama NASA, jejíž rozpočtové požadavky od začátku projektu stanice neustále rostly.

Markéta Kaclová, Jiří Hošek, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme