Zahraniční noviny o výpadku elektřiny v Americe
Světové deníky dnes píší o výpadku elektřiny v Americe, o tom, kdo jsou slovenští šejkové a také se podíváme na přiznání libyie, že má co společného s katastrofou v Lockerbie.
S tím, jak se Spojené státy vzpamatovávají z historicky největšího výpadku proudu, se otevírá diskuse o příčinách selhání energetické sítě. Zároveň lidé s úlevou opakují, jak je dobře, že šlo o technickou závadu a ne o teroristický útok. Zabývá se tím také deník Washington Post, kterým listoval zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.
Výpadku elektřiny v Americe se věnuje také rakouský deník Die Presse. Podle něj by si z něj měla vzít Evropa příklad, až se rozhodne dokončit privatizaci státních monopolů. Nikdo ještě neví, zda včerejší výpadek proudu bude mít v květnu za následek větší počet narozených dětí. A také to, kdo nese za výpadek odpovědnost, píše rakouský deník. Kritici kapitalismu však v tom mají jasno už teď. Mezi Torontem, New Yorkem a Washingtonem byla dlouho tma, protože energetický trh Spojených států je už dávno plně liberalizovaný.
Tato argumentace je ovšem vylévání vaničky s dítětem, domnívá se rakouský list, ale trochu pravdy v ní je. Pokud by měla Evropa takto liberalizovaný trh, možná by zde výpadek elektřiny způsobil mnohem větší škody než za oceánem. Proto bychom se z výpadku proudu v Americe měli vzít poučení a privatizovat lépe než v Americe.
Britský magazín The Economist si bere na mušku rostoucí světový vliv Američanů a klade si otázku, zda Spojené státy skutečně chtěly takovou měrou ovlivňovat dění ve světě. Velmoci jsou zrozeny různými způsoby a někdy dokonce zákonem nevynucených okolností. V roce 1998 vyhlásil Usáma bin Ládin válku "židům a křižákům", a vida, stal se pravý opak. Ze necelé dva roky od zřícení dvojčat vtrhli Američané do dvou muslimských zemí Afghánistánu a Iráku. Pokud to Ládina překvapilo, tak Ameriku jistě také, konstatuje britský list. Američané však z tohoto příliš velkou radost nemají.
V obou válkách sice padlo jenom 150 amerických vojáků, ale hrozivý počet 60 jich zemřelo po ukončení iráckého konfliktu. A navíc jsou konflikty příliš drahé americké daňové poplatníky stály už 65 miliard dolarů a obnova obou zemí se vyšplhá k šesti stům miliardám. Proto se v Americe nyní ozývají hlasy, které vybízejí k rychlému vyklizení pozic. To by měli udělat, souhlasí The Economist, ale nejprve musí zajistit, aby okupovaná místa zůstala stabilní, až se velmoc stáhne domů, uzavírá britský The Economist.
Slovenský deník SME se dnes zamýšlí nad tím, kdo patří na Slovensku k největším boháčům. Nejbohatším Slovákem je prý Andrej Babiš žijící v České republice. Aspoň podle polského týdeníku Wprost je to jediný zástupce Slovenska patřící do skupiny padesáti nejmajetnějších lidí z~postkomunistické Evropy, píše SME. Babiš vlastní dohromady 450 miliónů dolarů. S takovou sumou je na prvním místě pomyslného národního žebříčku právem, soudí slovenský list. Ale kdo je slovenská "dvojka", kdo jsou další superboháči? "První liga" má dobré důvody příliš se nechlubit svým podnikatelským úspěchem.
Jsou to například politici, kteří jsou v politice příliš aktivní, než aby se přiznávali k penězům, uvádí slovenský list. Ani druhá skupinka miliardářů pseudopodnikatelé, kteří zbohatli na privatizaci - nemá důvod vystavovat svoje konta. Ti, kteří to udělali, už zchudli a trčí v base. Chválabohu, už máme i takové bohaté, kteří nekradli, nepodpláceli, nevydírali a nezabíjeli. Ale kdo z nich by vydržel zmíněnou společnost ve slovenském žebříčku? uzavírá slovenský list SME.
Libye přijala odpovědnost za bombový útok na letadlo Pan Am nad skotským městem Lockerbie, při kterém v roce 1998 zahynulo 270 obětí. V dopise, kterým o svém rozhodnutí informovala Organizaci spojených národů, se také zavázala vyplatit rodinám zemřelých 2,7 mld dolarů. Po 14 letech přijala Libye vinu za útok, který zabil 270 lidí a Libyi uvrhl do mezinárodní izolace, píše k tomu americký list Washington Post. Libye tak demonstruje velké změny v chování, kterými chce dosáhnout zrušení sankcí OSN.
Mnohem důležitější než hlasování v OSN bude zrušení ekonomických sankcí ze strany Ameriky. Bushova administrativa ale zůstane vůči Libyi ještě dlouho extrémně opatrná, domnívá se americký deník Washinton Post. S jeho názorem se ztotožňuje také britský list Financial Times, který libyjské gesto označuje za mírné vítězství nekonečného diplomatického vyjednávání.
