Zahraniční noviny o výsledcích kodaňského summitu

Francouzské listy stále ještě široce komentují skončený summit Evropské unie v Kodani. Všímají si přitom hlavně nové naděje pro Turecko. Také naši východní sousedi se vyjadřují k výsledkům summitu v Kodani. To, že bylo Slovensko pozváno do Severoatlantické Aliance a Evropské Unie a navíc je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, znamená deset let od vzniku země obrovský úspěch, píše se v Národné Obrodě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Francouzské listy stále ještě široce komentují skončený summit Evropské unie v Kodani. Všímají si přitom hlavně nové naděje pro Turecko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z novin cituje pařížský zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd.

Také naši východní sousedi se vyjadřují k výsledkům summitu v Kodani. To, že bylo Slovensko pozváno do Severoatlantické Aliance a Evropské Unie a navíc je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, znamená deset let od vzniku země obrovský úspěch, píše se v Národné Obrodě.

Také proto bychom neměli snižovat náš úspěch poukazováním na nízké dotace a kvóty Unie, které jsme vyjednali. S otevřenýma očima pochopíme, že jsme se stali součástí historického projektu sjednocení Evropy a naše šance se v euroregionu podstatně zvýší i oněmi nedostačujícími kvótami. I když na nás Evropská unie klade vysoké požadavky, právě díky její podpoře se nám podaří překonat potíže, které nás sužují; od špatné justice až po korupci, píše list. Bylo by opravdu smutné, kdybychom si skrze přídělů na mléko nevšimli, že ještě včera nás od těch nešťastných kvót odděloval ostnatý drát, komentuje Národná Obroda.

Je to kombinace faktorů, která činí Severní Koreu nebezpečnou, píší The New York Times. Jde hlavně o nepředvídatelného diktátora, zničenou ekonomiku a proces výroby jaderných zbraní, který je o mnoho nebezpečnější než ten v Iráku.

Nedávné přiznání Koreje, že nukleární zbraně vyvíjí, vyvolalo v Bushově administrativě diplomatický poplach. Ale to nestačí. Spojené státy si totiž myslí, že si mohou dovolit ten luxus vypořádat se s Koreou až poté, co vyřeší situaci v Iráku. A to je fatální omyl, píše americký deník. Jak tedy postupovat? Nejdřív rozhodně diplomatickou cestou. Jižní Korea je spojencem Ameriky a nelze jí vystavovat nebezpečí severokorejského jaderného protiútoku.

Je třeba získat spojence v Rusku a Číně - dvou zemích, které mají na Pchjongjang největší vliv. Dále je třeba zajistit maximální podporu inspektorům Mezinárodní agentury pro jadernou energii, která právě teď vynakládá značné úsilí na to, aby monitoring v Koreji udržela. Ve světě plném nebezpečí to prostě není tak, že se krize řeší podle předem daného pořádku. Korea je teď a tady, připomínají newyorské Timesy.

V měsících následujících po teroristickém útoku 11.září, bylo politické tabu říkat, že si za útoky může Amerika sama, píše deník International Herald Tribune.

Dnes už je každému jasné, že s takovými vztahy, jaké má Amerika se světem muslimů, to ani jinak dopadnout nemohlo. Komentátoři mluví o krizi v arabském světě. Modernizace přinášející výdobytky západní civilizace zbavila muslimy jejich tradičního morálního kreditu, píše list. Západ se všemi silami snaží přeměnit Muslimy podle obrazu svého, vycházejíc z utkvělé představy, že všichni musí být jako my. Klasická americká představa o sobě samých jako benevolentní multikulturní společnosti se hroutí...

Všechno, co je muslimské je teď nemorální, nebezpečné a proti bohu. A pro ostatní znamená implantace Západu většinou jen krizi, morální a sociální úpadek. Podle International Herald Tribune za to může americká politika, která se snažila v posledních desetiletích rozšířit svůj vliv na celý svět. Pravda je taková, že právě příjezd amerických jednotek na určité území nezřídka začal militantní muslimské hnutí v zemi, jak je vidět na případu Saudské Arábie. Podle deníku tak okupace Iráku jen přilije olej do ohně. Spojené státy budou muset zřejmě najít diplomatičtější cestu k muslimským zemím.

Ke změně v oblasti práv menšin se schyluje v Británii. Referuje o tom list Daily Telegraph.

Transsexuálům bude umožněno, aby se ženili či vdávali i po přerodu v nové pohlaví. Transsexuálové také po operaci, která změní jejich pohlaví, dostanou nový křestní list, kde bude změna uvedena. Británie se tak zařadila k většině evropských států, které tuto vymoženost transexuálům už poskytují. Ostrovní země ale zašla přece jen dál. Umožní transsexuálům, žijícím v řádném svazku, vychovávat děti a dokonce umožní vydat nový křestní list i transsexuálovi, který nepodstoupil změnu pohlaví.

Jiří Hošek, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru