Zahraniční noviny o vývoji na Balkáně

Zahraniční noviny dnes píší o posledním vývoji na Balkáně, politice Spojených států k Číně a návštěvě Mohammeda Chátamího v Moskvě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský The Independent píše: NATO se obrátilo na svého starého nepřítele s voláním o pomoc. Jugoslávské jednotky by se měly vrátit na okraj Kosova, tedy do provincie, odkud byly před dvěma lety vyhnány. Jejich úkolem bude „zvládnout“ lbánské rebely, kteří tlačí Balkán do nové krize. Dvě skupiny rebelů, které působí v údolí Preševa a na hranicích s Makedonií, postavily balkánskou politiku na hlavu. Náhle je albánský nacionalismus považován za hrozbu stability této oblasti a jednotky KFOR, před dvěma lety považované za spasitele, jsou dnes sloužícím personálem, který střeží frontové linie proti Albáncům.

Nizozemský „De Volkskrant“ přichází při posuzování současných americko-čínských vztahů s tvrzením, že studená válka opět začala.

Od svého nástupu do úřadu telefonoval nový americký prezident 25 předsedům vlád, ne však premiérovi nejlidnatější země světa. Je to pochopitelné, protože George Bush chce mít s Číňany co nejméně společného. Je to však přece jen hloupé, neboť nedostatek vzájemné komunikace může napětí mezi Pekingem a Washingtonem jen zvýšit. Čína se zřejmě nebrání konfliktu se Spojenými státy a s Tchaiwanem a upevňuje svazky se svým dodavatelem zbraní - Moskvou. Ta stejně důrazně jako Čína odmítá Bushovy plány na vybudování nového protiraketového systému USA. Děje se to ve chvíli, kdy Čína přijetím do Světové obchodní organizace vstupuje do procesu globalizace. A to je vrchol absurdity.

Dnešní Washington Post k demonstracím v mexické metropoli poznamenává: Jedna z největších demonstrací za lidská práva v mexické historii, tedy dvoutýdenní pochod zappatistů dožadujících se lepšího zacházení s deseti milióny mexických Indiánů, dosáhla včerejším vstupem do Mexico City svého vrcholu. Zhruba sto tisíc stoupenců velitele Marcose spolu se svým vůdcem žádali: „Už nikdy Mexiko bez nás!“ Poradce mexického prezidenta pro lidská práva Acosta k tomu dodal: „Indiáni bojují proti 500 letům ne-indiánské nadvlády. To je krok směrem k demokracii.“ Přes včerejší emocionální výlevy není jisté, zda zappatisté dokáží správně využít dvoutýdenní popularity a publicity a dosáhnout skutečných výhod pro chudé a utlačované Indiány.

Návštěvu íránského prezidenta Mohammeda Chátamího v Moskvě komentuje ruský deník Izvěstija.

Tato návštěva - píše list - už se postarala o mezinárodní skandál. Americké ministerstvo zahraničí varovalo Kreml navazovat užší kontakty se zemí, která podporuje islámské radikální tendence. Přátelství se Spojenými státy by nás stálo sedm miliard dolarů, které hodlá Írán v nejbližší době vydat za ruské zbraně, uvádí dále ruský deník. Moskva tuto částku v žádném případě nechce odmítnout. Američané slíbili Rusku namísto íránských zisků peníze Mezinárodního měnového fondu, slib však nesplnili. Rusko a Írán nejsou žádní spojenci, ale v mnoha politických otázkách mají obě země stejná stanoviska, připomínají moskevská Izvěstija.

List Rossijskaja Gazeta napsal, že za rýsujícím se zpožděním termínu stanoveným pro vyzvednutí ruské jaderné ponorky Kursk ze dna Barentsova moře jsou Spojené státy.

Pokud nebude Kursk vyzvednut na hladinu do října tohoto roku, hrozí nebezpečí, že ponorku vzhledem k pozdějším prudkým bouřím už nebude možno vylovit. Zpoždění kvůli mezinárodní finanční sbírce podle listu souvisí do značné míry s tlakem Washingtonu. Jak známo, nedávno jedna americká jaderná ponorka poškodila a poté potopila japonskou školní rybářskou loď. Je možné, že by se na ruské ponorce Kursk po jejím vyzvednutí z mořského dna rovněž našly stopy kolize s jiným podmořským plavidlem. Neboť jedno z možných vysvětlení loňské havárie Kurska je nadále srážka a americkou ponorkou.

V komentáři nadepsaném „Sotva nějaká společná identita“ se dnešní německý Die Welt věnuje podle encyklopedie Britannica možná nejrozmanitějšímu regionu světa - jihovýchodní Asii. Její tradiční vůdce, Indonésie, se svými 300 etniky a 250 jazyky a dialekty, jejíž heslo bývalo „Jednota rozmanitosti“, je dnes zmítána nepokoji. V dnešní chaotické demokracii nikdo neví, která pravidla platí a která ne. Bezpochyby je ale v platnosti Darwinův princip přežití silnějšího. Nejde však jen o Indonésii. Jihoasijské státy, které byly už v době studené války označovány za Balkán Orientu, volí různé cesty ke zneškodnění rasismu. Nad celým regionem se však vznáší strašidlo nepokojů s indonéským virem.

Robert Mikoláš, Radka Průšová, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme