Zahraniční noviny o vztazích mezi USA a Ruskem

Zahraničnímu tisku dnes kralují témata jako otevřené otázky kolem Afghánistánu, vytrácející se euforie z vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy a 20. výročí vyhlášení výjimečného stavu v Polsku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Bruselský Le Soir komentuje tři měsíce po zářijových útocích proti USA výsledky boje proti terorismu a mj. píše:

Praktická zkouška terorismu zničila některé mýty. Především jeho nezranitelnost. Nic už nebude takové jako předtím, tvrdí skoro každý. Jak se dalo čekat, Amerika zaťala zuby a semkla řady. Nastalo vzepětí patriotismu jako dosud nikdy. Nejchoulostivějším problémem zatím zůstává otázka týkající se kořenů terorismu a jejich odstranění. Jsou to kořeny vymykající se prostému vysvětlení a naznačující nespravedlnost, jak ji chápou arabští muslimové. Cítí se uražení a ponížení mezi zkorumpovanými mocipány, kteří mají často blízko k Západu, a manipulacemi náboženství, které slibuje ráj za cenu oběti vlastního života.

K debatě o vyslání mírových sborů do Afghánistánu se vyjadřuje především britský tisk. List The Guardian se domnívá, že Británie a Francie jsou jako jediné evropské země schopny převzít přitom vedoucí roli, přičemž Británie je údajně technicky lépe připravena než Francie. Převzala by velení možná jen na tři měsíce a poté by se úkolu ujal sbor vytvořený pravděpodobně převážně z muslimských oddílů, zřejmě pod tureckým velením.

Londýnské Timesy se naopak domnívají, že by Britové v mírových sborech zastoupeni být neměli. Pokud trvají boje - a ty ještě trvat budou - dostaly by se britské jednotky do velmi nebezpečné situace, kdyby jiná jejich část byla zároveň součástí mírových sborů. Pokud by skutečně bylo nutné vyslat do Kábulu symbolickou mezinárodní jednotku, měli by to být vojáci z neutrálních zemí, kteří se bojů neúčastní.

Dánský deník Information uvedl, že počet obětí v Afghánistánu je menší než se předpokládalo. Je to dáno tím, že letecké síly USA situaci rozhodly ještě před nasazením svých speciálních pozemních vojsk. Zásahy zaměřených cílů byly tentokrát přesnější než za války v Perském zálivu v roce 1991 a v Kosovu v roce 1999. Není to samozřejmě žádná útěcha pro postižené, ale považujeme-li válku v Afghánistánu za morálně ospravedlnitelnou, můžeme konstatovat, že afghánské obyvatelstvo vyšlo z války v podstatě "levně". Nepochybně bylo jen nevinným svědkem teroristických útoků proti USA. Na druhé straně se Afghánci zbavili hrůzného represivního režimu. Za nové civilní vlády bude teď možno navíc počítat se západní pomocí.

Ruský Kommersant píše, že po skoro třech měsících spolupráce Ruska USA v boji proti mezinárodnímu terorismu se eufórie ze vzájemných vztahů vytrácí a nastává návrat ke starým bilaterálním problémům. To ukázaly nedávné rozhovory Colina Powella a Vladimíra Putina v Moskvě. V popředí je opět problém snížení stavu jaderných zbraní. Moskva ví, že USA dříve či později od dohody o omezení protiraketových systémů odstoupí. Rusku to dělá méně zahraničně-politické jako spíše vnitropolitické problémy. Jak vysvětlit Rusům, že je třeba dohodu ABM anulovat? Především je nutno jim důrazně objasnit, že útočné zbraně budou v budoucnu značně zredukovány.

20. výročí vyhlášení výjimečného stavu v Polsku připomíná ve svém dnešním vydání varšavský deník Gazeta Wyborcza. Na události v roce 1981 vzpomíná vpředvečer výročí šéfredaktor listu Adam Michnik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z článku cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Robert Mikoláš, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme