Zahraniční noviny o zavražděných unesených

V zahraničním tisku si dnes přečtete o dalším americkém uneseném, který byl zavražděn. Američané prý také obviňují Francouze z antisemitismu a dozvíte se o pomerančovém dnu na Slovensku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Militantní skupina včera zveřejnila video, v němž popravila amerického inženýra Eugena Armstronga. Informují o tom New York Times. Je to další vražda, která je přisuzovaná skupině Jeden bůh a džihád. Vede jí jordánec Abú Zarkáví. Letos už bylo v Iráku uneseno přes sto třicet lidí. Většinu z nich sice propustí na svobodu, přesto mají jejich únosy na veřejnost značně negativní vliv. Jeden stát už vyděračům ustoupil a stáhl své jednotky z Iráku, mezinárodní firmy se tam zase bojí posílat své zaměstnance. Krvavé násilnosti také vyvolávají pochyby, jestli se vůbec podaří uskutečnit nezávislé volby v lednu příštího roku. Strachuje se deník New York Times.

Libanonský Daily Star připomíná, že cizinci nejsou jedinými oběťmi únosců. Za posledních deset dnů bylo uneseno nebo zabito přes tři sta Iráčanů. Krize se ještě prohloubila, když premiér Alaví odjel do Británie na rozhovory o budoucnosti Iráku. V té době Zarkávího militantní skupina přímo řádila. Zarkáví, na kterého je vypsaná pět a dvaceti milionová odměna požadoval za vydání dvou amerických rukojmí propuštění iráckých vědkyň. Doktorka Bakterie a paní Antrax, jak jsou přezdívány, jsou podezřelé z výroby biologických zbraní. Spojené Státy ale Zarkávího osm a čtyřicetihodinové ultimátum nevyužily, dodává Daily Star.

Francouzsko-americké vztahy jsou poslední dobou napjaté. A rozhodně to nezlepší, když Američané nařknou Francouze z antisemitismu, píše deník International Herald Tribune.

S antisemitismem je to těžké. Člověk může být třeba anti-američan nebo anti-arab a nikomu to nevadí. Když ale někdo obviní Francouze, hned mají na talíři Dreyffusovu aféru nebo Vichystický režim, myslí si deník. Američtí radikálové považují jejich minulost doslova za kolektivní vinu. Pak prý není divu, že se Francie v konfliktu na středním východě postaví na stranu Arabů. V Izraelcích totiž pořád vidí ty nenáviděné židy. Takové pamflety dnes píšou i vážení američtí intelektuálové.

Bude to mít nedozírné následky, varuje list. Spojené státy i ultrasionistické organizace dostaly do rukou zbraň, s kterou můžou Francii vydírat. Navíc pokud by se státy měly posuzovat podle minulosti, ani Američané nemají zrovna čistý štít. Ani minulost ani současné politické preference prostě nedávají nikomu možnost obvinit Francii z antisemitismu. Doufejme, že Spojené Státy si to brzy uvědomí a opustí svou jedovatou kampaň. Dodává International Herald Tribune.

Na dnešek připadá takzvaný Pomerančový den, tedy mezinárodní den léčby Alzheimerovy choroby. Podle slovenského deníku Pravda se nemoc týká doslova každého. Každý z nás by totiž jednou Alzheimerovou chorobou onemocněl, kdyby se dožil určitého věku. Dalším předsudkem veřejnosti je, že nemoc není potřeba léčit, protože nemocný stejně brzy zemře. Zdravotní pojišťovny ale vypočítaly, že podávání léků, které nemoc zpomalují, je levnější než ústavní péče pro pacienty v pokročilém stádiu. Dnes se tedy na Slovensku rozběhne široká kampaň, která má předsudky veřejnosti vyvrátit.

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence na světě a zároveň jedním z nejničivějších mozkových onemocnění. Slovensko se ale stále potýká s problémy při jejich léčbě. Má jen pět ambulancí, které se specializují na psychiatrii starších občanů. Potřebovalo by jich nejméně patnáct. Podobné je to i s gerontopsychiatrickými ústavy. Mělo by tu být aspoň čtyřicet denních stacionářů pro nemocné Alzheimerem, volají odborníci. Nemoc se totiž v 21. století stává přímo globální katastrofou. Do dvaceti let by měl počet nemocných ve světě dosáhnout až třiceti pěti milionů.

Mezinárodní tribunál pro Rwandu zahájil proces s katolickým knězem, otcem Serombou, který je obžalován z podílu na maskaru dvou tisíc příslušníků menšinových Tutsiů v roce 1994. A právě o tomto činu, který se stal ve vsi Nyange, píše tanzánský list Daily News. Cituje z něj Robert Mikoláš.

Jan Šmíd, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme