Zahraniční noviny o zemětřesení v Indii

Dnešní zahraniční tisk se věnuje zemětřesení v Indii, BSE a třem důležitým mužům světa - Georgi Bushovi, Sadámu Husajnovi a Josephu Kabilovi.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský deník „Liberation“ se domnívá, že silné zemětřesení v Indii může podpořit dorozumění s Pákistánem. Zemětřesení nezná hranic. Půda se kromě Indie, i když méně dramaticky, otřásla i v Pákistánu. Stačilo to však k tomu, aby se na čas dorozuměly dvě země, které jsou jinak zvyklé vyměňovat si obvinění a hrozby. Soucit s postiženými, jaký projevil šéf pákistánského státu, i jeho nabídka pomoci Indii změnily naštěstí vzájemný válečnický tón.

V Indii a v Pákistánu mají všechno, co může vyvolávat spory. Tedy územní nároky a značný počet náboženských fanatiků. Oba následnické státy bývalého britského impéria mají však i to, co vyžaduje dorozumění: akutní nutnost zvládnout populační explozi. Tato skutečnost by měla obě země přimět k většímu úsilí o mír než k přípravám na válku.

Pařížský „Le Figaro“ se ve svém komentáři vyslovuje pro tak zvanou střední cestu Evropské unie v boji proti chorobě šílených krav. Nemoc BSE vadí v Unii vlastně všem: odpůrcům společné agrární politiky, obhájcům tak zvané „zelené Evropy“ a největším plátcům do evropské pokladny - konkrétně Němcům. A neměli by se vlastně i kandidáti členství v Unii - především Polsko - podílet na diskusi o budoucnosti evropské agrární politiky?

V debatě je nepochybně mezi extrémy místo i pro zemědělství, které je zdravé, konkurenceschopné a finančně únosné. Nikdo nemá chuť se otrávit, jenže je málo těch, kdo si mohou v dané chvíli dovolit kuře přímo od chovatele nebo bio-salát rovnou od pěstitele. Ale pokud máme dnes pětkrát méně případů rakoviny žaludku než v roce 1970, pak to znamená, že farmáři nedělali všechno jen špatně. Soudí „Le Figaro“.

Dnešní Independent komentuje činnost nového amerického prezidenta George Bushe. Ten prý opět projevil „útrpný konzervatismus“. Rozhodl se totiž zřídit zvláštní úřad dohlížející na církevní skupiny. Jeho úkolem bude kontrolovat, jak organizace, které poskytují chudým jídlo a přístřeší, využívají finanční prostředky od státu. Bushova myšlenka byla kritizovaná ještě dříve, než úřad zahájil činnost.

Hlavní výhrady pocházejí od občanských liberálních skupin, které usilují o oddělení církve od státu. A také od některých církevních vůdců. Ti se obávají, že se dostanou pod neoprávněný tlak státu a stanou se prostředkem populistického boje amerických politiků. Bushe však kritika neodradila. Podle něho totiž právě „charita mění studená města v pravá společenství“. Cituje na závěr dnešní Independent.

Americký Washington Post se dnes věnuje angažovanosti iráckého prezidenta Sadáma Husajna v izraelsko-palestinském konfliktu. Za poslední čtyři měsíce se v Izraeli na prahu domu každé arabské rodiny, jejíž některý z členů byl během střetů zabit, objevil Husajnův zástupce. Ten pak více než 340 rodinám vyplatil odškodné ve výši 10 tisíc dolarů. Husajn, v komentáři nazývaný „princ mučedníků“, navíc vystavil šeky pro zhruba 3 tisíce Palestinců, kteří byli v bojích zraněni.

Husajnovo gesto přináší své ovoce. Otec jednoho ze zabitých Palestinců v této souvislosti prohlásil: „Sadámovi Husajnovi se nikdo nevyrovná. Neříkám to kvůli penězům, které nám dal. Přes vlastní utrpení v Iráku sdílí i naše utrpení.“ A tak v čase, kdy se snaží obnovit svou kredibilitu mezi arabskými sousedy, se Husajn stal hrdinou Palestinců na západním břehu Jordánu a v Gaze. Uzavírá dnešní Washington Post.

Bruselský „Le Soir“ komentuje první veřejný projev konžského prezidenta Josepha Kabily a mimojiné uvádí. V čele Konga teď stojí člověk, který se výrazně liší od všech svých předchůdců. Vzhledem k okolostem, svému věku i charakteru více naslouchá než mluví. Katalog jeho dobrých úmyslů však vyžaduje jeden základní předpoklad pro jejich realizaci: mír - a to jak mír zbraní, tak i mír srdcí. Konžané musí pokročit v dialogu a v jednání. Ale i mezinárodní společenství a zvláště bývalá koloniální mocnost Belgie musí přitom sehrát určitou roli.

Radka Průšová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme