Zahraniční noviny o zprávě OSN kritické k Česku

Dnešní zahraniční tisk dnes píše o tureckých volbách, čečenské krizi, úrovni současné slovenské sněmovny a také o zprávě Výboru OSN pro lidská práva, která kritizuje Česko.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Komentátoři se na stránkách evropských deníků ohlížejí za víkendovými volbami v Turecku.

Vídeňská konzervativní Die Presse v této souvislosti poznamenala: Okatější už protestní volba Turků být nemohla. Neudělali v neděli nic menšího, než že rozcupovali dosavadní politický systém své země. Nezůstal kámen na kameni. Všechny tři vládní strany byly vyloučeny z parlamentu. Takový otřes může demokracie jen těžko přežít. Turecký politický establishment byl ale chatrný už dávno před tím, prolezlý neúčinností a korupcí.

Turecko padlo do rukou islámu a jedním tahem vymazalo starou byrokratickou a zkorumpovanou politickou třídu, která přivedla zemi do nejtěžší hospodářské krize posledních 50 let, pokračuje římská La Repubblica. Politické zemětřesení, kterému jihovýchodní pevnost NATO dala přednost, vnucuje otázku, nakolik je možné Ankaře do budoucna důvěřovat. A to nejen na půdě Severoatlantické aliance, ale i ve vztahu ke Spojeným státům, Evropě a Mezinárodnímu měnovému fondu, který by měl zemi chránit před finančním propadem.

K výsledku voleb se vrací i dnešní turecký tisk. ten mimojiné rozebírá také první prohlášení vůdce vítězné strany Erdogana, který se snažil přesvědčit především Evropu, že v zahraniční politice Turecka se nic nemění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z listu Daily News vybírala zvláštní zpravodajka Radiožurnálu v Turecku Klára Stejskalová.

Po katastrofálním létu na finančních trzích a tváří v tvář útlumu investic se dostávají američtí spotřebitelé do pochybností. Kouzlo americké cedulové banky není věčné, komentuje vyhlídky amerického hospodářství pařížský ekonomický deník Les Echos. Šéf americké centrální banky Alan Greenspan si zmenšil hrací prostor jen na možnost snižování úrokových sazeb, aby obnovil víru burzy ve zdařilou světovou konjunkturu. To samé platí pro americkou vládu, která stojí po domácím přebytku v roce 2000 před odpovídajícím deficitem. Před volbami do Kongresu se člověk musí ptát, zda prezident George Bush nešlápl v případě americké ekonomiky vedle.

Postní měsíc znovu začíná. Jako obvykle čekají muslimové na západním břehu Jordánu se začátkem ramadánu na Jordánce, zatímco obyvatelé Gazy se řídí Egypťany, napsal izraelský Haaretz. Také ve východní části Jeruzaléma byla atmosféra očekávání patrná. Muslimové, kteří mají tu možnost, darují ze svého majetku potřebným a dohadují se o tom, zda Spojené státy napadnou Irák během postního měsíce, či nikoliv. A palestinský vůdce Jásir Arafat se rozhodl obnovit vydávání islámských novin v Gaze, což před rokem zakázal. Palestinští muslimové jsou totiž dnes nábožensky mnohem vnímavější a citlivější. Každý sebevražedný terorista, i ten, který se nehlásí k islámským fanatikům, je před svou smrtí natočen se zelenou stuhou a koránem. V židovsko-arabském konfliktu hrálo náboženství vždy svou roli. Ne však dominantní. Nikdy v minulosti nebyla tato úloha ve vztazích obou znepřátelených stran tak negativní, jako dnes.

Diskriminace je nejčastěji skloňované slovo, když se stočí řeč na přímé platby zemědělcům po vstupu do Evropské unie, poznamenává bratislavský deník SME. Když se na mechanismus budoucích plateb podíváme z hlediska deklarované rovnosti členských států a tedy i obyvatel, můžeme vidět poskytování jen 25 procent přímých plateb novým členům jako diskriminační. Křičet, je ale v tomto případě zbytečné, protože podobných opatření a řešení je v integračním procesu mnoho. A i když to zní možná neuvěřitelně, diskriminace se dopouštějí obě strany. Rozdíl v životní úrovni Slovenska a EU se postupně srovná. Čeká nás vyrovnání cen zboží a práce. Zdaleka nejen zemědělci zažijí šok - a možná větší, než během Klausovy reformy. Pravděpodobně si užijeme inflaci vyšší, než na jakou jsme byli zvyklí. Možná budeme mít dlouho pocit, že "tamti" si vedou lépe než "naši." Zdaleka to nesouvisí jen se zemědělci, kteří narozdíl od jiných odvětví ještě něco získají. A vrátí se slovo diskriminace - tu možná pocítí všichni. A právem. Takže o diskriminaci radši nemluvme.

Rusko si znovu klade v nekonečném sporu o Čečensko věčnou otázku - Co udělat? poznamenává moskevská Nězavisimaja Gazeta. Nikdo nechce samozřejmě ztratit tvář. Nicméně Moskva si nemůže dovolit ignorovat změnu situace a postoj Západu. Ruské vedení se musí pokusit sladit s postojem Evropské unie, aby se s Evropou nedostalo do křížku. Moskva nejspíš nepozve Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě do Čečenska, možná ale požádá o mezinárodní zprostředkování, za účasti sousedů ze Společenství nezávislých států. Tak nějak by se dalo rozumět nejnovějšímu Putinovu návrhu - intenzívněji spolupracovat uvnitř Společenství nezávislých států v otázkách bezpečnosti a potírání mezinárodního terorismu.

Dnes se poprvé na běžné schůzi sejde nový slovenský parlament. Premiér Mikuláš Dzurinda předloží poslancům programové prohlášení vlády. Komentátor deníku Sme Petr Šuc se zamýšlí nad úrovní současné sněmovny v článku Kde leží opoziční bída.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cituje z něj zpravodajka Radiožurnálu v Bratislavě Renata Havranová.

Připravovaná zpráva Výboru OSN pro lidská práva kritizuje Česko, že nejméně ve třech případech porušilo lidská práva při restitucích po válce zabaveného majetku, když nedodrželo zásadu rovnosti před zákonem. Tvrdí to rakouský deník Die Presse. Tím Česko porušuje 26. článek Úmluvy o lidských právech, píše list. Konkrétně přitom poukazuje na případy Brok, Walderode a Fábryová, přičemž těmto stěžovatelům údajně dal Výbor OSN pro lidská práva za pravdu.

V případě Brok jde podle listu o restituci majetku, který by měl stěžovatel podle zákonů z roku 1991 a 1994 dostat zpět, nestalo se tak ale s poukazem na to, že majetek byl dotyčnému zabaven již německými okupanty. V případě Des Fours-Walderode si šlechtic stěžuje na to, že byl zvlášť na jeho případ vytvořen zákon o tom, že československé občanství musí mít pro uznání nároku "kontinuálně". V případě Fábryová se český stát údajně odvolává na procesní zábrany a potíže, v jejichž důsledku k restituci majetku stále ještě nedošlo.

V obou prvních případech se Výbor OSN pro lidská práva vyslovuje pro restituci a odškodnění, píše Die Presse. Poukazuje také na to, že letos v lednu jednal s komisařkou OSN pro lidská práva Mary Robinsonovou v Ženevě tehdejší premiér Miloš Zeman. Česká delegace prý tehdy přislíbila tyto tři případy přešetřit a během tří až šesti měsíců navrhnout řešení zohledňující názor výboru OSN. Nynější zpráva výboru si proto podle listu stěžuje, že se Česko zřejmě snaží jen o co nejdelší zdržování.

Klára Stejskalová, Renata Havranová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru