Zahraniční noviny opět o odvetě

Titulky článků zahraničních periodik jsou v této době dosti podobné. Často obsahují slova jako Amerika, útok, terorismus a samozřejmě Afghánistán.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bruselský De Standaard poznamenal, že USA a jejich nejvýznamnější spojenci reagovali v minulých týdnech na neuvěřitelně brutální provokaci 11. září velmi zdrženlivě. Vytvořili s námahou širokou mezinárodní koalici, zaměřenou nikoli proti islámu, nýbrž proti určité zvrácené interpretaci tohoto náboženství.

Hospodářské dopady atentátu byly katastrofální a negativní důsledky pro světovou ekonomiku, které postihují především nejslabší země, už se také výrazně projevily. Celá operace proti terorismu může mít v mezinárodním měřítku pozitivní, ale nechtěně i negativní efekt. Ale neměli jsme jinou volbu. Složit ruce v klín by z nás všech udělalo rukojmí.

Není náhodou, podotýká britský Daily Telegraph, že vzniklá aliance v této krizové situaci tak dobře funguje. Jejím základem je mnohem víc než jen výměna informací tajných služeb. Základem této - především americko-britské - aliance jsou společná kultura, společný jazyk a společná víra v aktivní obranu svobody.

Francouzská Liberation poukazuje na jistá omezení při leteckých útocích proti afghánským teroristům a mj.uvádí: Zatím nelze činit závěry o zahájené kampani, s jejímiž prostředky se budeme seznamovat postupně. Můžeme jen sledovat hranice její přijatelnosti: ANO k úderu proti režimu Talibanu, ANO ke všemu, co přispěje k izolaci "legie" Usámy bin Ládina.

Ale nelze tvrdit, že země tak zničená jako Afghánistán ještě disponuje tisíci objekty, které je třeba masivně bombardovat a způsobit tím bezpočet obětí v řadách civilistů. Afghánské obyvatelstvo je už dlouhý čas rukojmím jak cizích mocností, tak i vlastních válkychtivých mocipánů.

Budapešťský deník Népszabaság vyjadřuje přesvědčení, že nynější odvetný úder ještě neznamená definitivní uklidnění situace a likvidaci mezinárodního terorismu. Ten se opírá o širokou a hustou síť rozhořčených, zatrpklých a k sebevraždě ochotných rezervistů.

Všude na světě. Ani reálná hrozba, která z toho vyplývá, se současnou odvetou neodstraní. A to nejen kvůli případným aktům msty, ale i kvůli dlouhodobým zájmům, o které tu jde.

Ve střední Asii se vyskytují dosud nezpřístupněné zdroje cenných uhlovodíků. Aby se svět k nim dostal, musí být v regionu mír a musí být vybudovány sítě ropo- a plynovodů k místům jejich zpracování. A k tomu všemu je zapotřebí nejen mír v Afghánistánu, ale i přátelské mezinárodní okolí.

Bulharská Sega zaznamenává, že v afghánské krizi hraje ruský prezident Putin velkou hru. Realizuje de fakto ideu, se kterou si před dvěma lety získal Rusy - vrátit Rusku zpět velmocenský status. Zda se tak stane ve svazku s Čínou, pod záštitou vícepólového světa anebo v tandemu se Spojenými státy a pod heslem boje proti mezinárodnímu terorismu, nehraje pro Vladimíra Putina zřejmě nijak významnou roli.

Rakouský Der Standard se domnívá, že Spojené státy si i v případě Afghánistánu pěstují své nepřátele samy: To, co se odehrává pod názvem "Solidarita", má i svou značně stinnou stránku: Sankcionování státního teroru a akceptance vojenských režimů.

Už žádná hlasitá kritika přehmatů ruské armády v Čečensku, žádné otazníky kolem takzvané Severní Aliance v Afghánistánu a už žádná rezervovanost vůči Pákistánu. Hrozí tudíž akutní nebezpečí, že si znovu - jako v případě Saddáma Husajna nebo přímo Talibanu - vypěstujeme za miliardy budoucí nepřátele a vytvoříme nová krizová ohniska.

Španělský El Mundo napsal, že období míru skončilo. U války, která právě začala, je sotva možné předvídat její vývoj, trvání a výsledek. Útoky na Afghánistán se zásadně liší od všech předchozích vojenských tažení. Existují vážné pochyby o tom, zda jsou zahájené operace vhodné k tomu, aby zarazily nebezpečí teroru a zabránily lidem jako je bin Ládin v jejich záměrech.

Haagský De Telegraaf předpovídá světu těžké časy. Vojáci budou při zahájených vojenských akcích umírat stejně jako nevinní civilisté. Za daných okolností je to však nevyhnutelné a nebylo možno váhat. Po prvních vojenských operacích v Afghánistánu je nutno proti terorismu postupovat tvrdě všude na světě. Teprve pak je možný návrat k normalitě.

Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme