Zahraniční noviny se dnes ptají: Kdo přijde po Havlovi? Píší také o „holubici“ Barakovi a „jestřábu“ Šaronovi, IBM a holocaustu a miliardářích proti snižování daní v USA.

Tento článek je více než rok starý.

8:32 15. února 2001 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Rakouský Der Standard se dnes věnuje možnému nástupci Václava Havla. Češi zase jednou spekulují, kdo přijde po Havlovi. Podnětem k tomu je jeho nedávné onemocnění. I když Havlovo druhé funkční období končí teprve v roce 2003, debaty tohoto typu se v Čechách vedou už delší dobu.

Účastní se jich i sám Havel, který vstupuje do hry se jmény dalších možných kandidátů. Proto se většinou jedná o lidi z jeho intelektuálního okolí. Tam patří i katolický kněz Tomáš Halík. Ten by ale při současném rozložení sil na české politické scéně měl jen malou šanci na zvolení.

Podstatně lépe je na tom současný předseda Senátu Petr Pithart. Ten by přinesl nejen bohaté politické zkušenosti, ale pravděpodobně by jako prezident šel stejným směrem jako Havel. Je tu však ještě jeden kandidát - Václav Klaus.

Římská „La Repubblica“ komentuje smrt člena osobní gardy palestinského prezidenta Jásira Arafata po izraelském raketovém útoku.Takovýto útok na vysoce postaveného člena Arafatovy tělesné stráže nemá dosud obdoby a odhaluje pevný úmysl Izraele zasahovat od nynějška železnou rukou.

Zároveň tento zákrok potvrzuje, že „holubice“ Barak a „jestřáb“ Šaron se dohodli a že jejich vládní koalice je víceméně hotovou věcí. Dohoda o vládním programu, který lze shrnout slovy „nejprve bezpečnost, pak mír“, je na dosah ruky a zdá se, že teď už jde jen o rozdělení křesel.

Pařížský nezávislý „Le Monde“ se věnuje někdejšímu propojení koncernu IBM a nacistického režimu, jehož bližší okolnosti teď vycházejí najevo. Po historických rešerších autora studie „IBM a holocaust“ Edwina Blacka vzniká nepříjemný pocit: Je skutečně možné komplexní otázku „konečného řešení židovské otázky“ zredukovat na „strategickou alianci mezi nacistickým Německem a nejmocnějším americkým průmyslovým koncernem“?

Je zřejmé, že se barbarství může hladce spojit s moderností. Předchůdce dnešních počítačů se podílel na včerejší nelidskosti. To je poučení z historie koncernu: modernost, kultura, průmysl, technika, věda a bohatství nejsou přísně vzato dostatečnou zárukou proti lidskému barbarství. A vědecko-technický pokrok nás zjevně nedokáže ochránit před naší vlastní nelidskostí.

O kritice plánovaného snížení amerických daní píše dnešní britský Guardian. Dramatické snížení daní ve výši téměř 2 miliard dolarů, které George Bush naplánoval, se paradoxně setkalo s odporem lidí, u kterých se s tím rozhodně nepočítalo - několika amerických milionářů a texaských zákonodárců.

Snížení majetkových daní by podle nich obohatilo bohaté a poškodilo chudé. Jak uvedli, tuto ztrátu by vláda musela vyrovnat dodatečným zdanění těch, pro které není snadné daně zaplatit. Jinou možností by pak byly úspory na sociálním zabezpečení, zdravotní péči nebo ochraně životního prostředí.

Radka Průšová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít