Zahraniční noviny reagují na útok na USA
Zahraniční noviny znovu uvažují o bezpečnosti současného světa. Píší, že současný americký prezident bude muset změnit politický kurs.
Pařížský "Les Echos" označuje teroristické útoky v New Yorku a ve Washingtonu za globální atentát, první svého druhu. George Bush, otec nynějšího prezidenta, se svého času ještě domníval, že po válce v Perském zálivu dokáže vytvořit "nový světový pořádek". Jeho syn, George Bush junior, musí dnes spolu se všemi spojenci reagovat na zárodek "nového světového nepořádku". Nikdo, ani prezident, si neuměl představit, že věci budou mít tak rychlý a dramatický spád, uvádí "Les Echos".
List "Neue Zürcher Zeitung" napsal, že není pochyb o tom, že se Amerika touto bezpříkladnou teroristickou sérií nedá zastrašit. Ať je tato velmoc v tomto směru jakkoli nedokonalá a zranitelná, najde cesty a prostředky k potrestání tohoto barbarství. Pokud bylo cílem teroristů vyšachovat Spojené státy z angažovanosti na Blízkém východě, pak určitě minuli cíl. Řeč teroru nebude Amerika akceptovat.
Drama z 11. září 2001 nepochybně zahajuje radikální změnu politického kursu prezidenta George Bushe, který se dosud cítil přitahován jakýmsi "neo-izolacionismem" Ameriky, píše pařížská "Liberation". V této souvislosti je oprávněné mluvit o "pearl-harborském efektu". Co teď v nejlepším nebo v nejhorším případě bude následovat, závisí na Bushově rozhodnutí. Může to být slepá pomsta, ještě než bude šetření uzavřeno anebo to bude krajně tvrdý trest poté, co budou pachatelé zjištěni. Pro co se Bush rozhodne, bude záviset na tom, zda dokáží Spojené státy zmobilizovat skutečnou mezinárodní solidaritu proti světové rakovině zvané terorismus, uvádí "Liberation".
Španělský "El País" hřímá: Teroristický útok v USA, nic si nenamlouvejme, byl útokem na základy naší politické civilizace a představuje - bez ohledu na to, zda budou pachatelé dopadeni - děsivý mor vycházející ze zavilých konfliktů, jako je konflikt na Blízkém východě. To, co se stalo v USA, se může opakovat i v Evropě. Protože faktor napodobování, jak učí současné dějiny, je v mediálně určovaném světě značný, soudí "El País".
Polská "Gazeta Wyborcza" pak uvádí: Plni naděje, ale i neklidu jsme vstupovali do 21tého století. To, co se stalo v New Yorku, je příznakem ohrožení, před nímž největší pesimisté varovali. Útok byl dílem šílenců, které - ať už je to kdokoli - nelze ospravedlnit. Stačily jim jen peníze a ztráta svědomí. Zabili naprosto nevinné lidi, aby dosáhli cíle, jaký, jak známo touto cestou dosáhnout nelze. Ďábel, jehož chtěl svět pohřbít za pomoci pokroku, demokracie a vědění, ukázal svou strašnou a odpornou tvář, uzavírá polská "Gazeta Wyborcza".
Útok na Ameriku vrhá nové světlo na její sporné úsilí vybudovat nový "protiraketový deštník", píše haagský "De Volkskrant". Ani se nechce domyslet, co by se stalo, kdyby města jako New York, Washington nebo třeba Berlín nebyla zasažena jen unesenými letadly, nýbrž raketami s jadernou, chemickou nebo biologickou náloží.
Prezident Bush prováděl v prvním pololetí své funkce vnitroamerickou politiku, odvracel se od mezinárodních dohod a vzbuzoval dojem, že by šel nejraději vlastními cestami. Přestože teroristům o to vůbec nešlo, je mezinárodní spolupráce v boji s terorismem to nejlepší, uvádí "De Volkskrant".
Naprostá šílenost, navazuje dánský list "Information". Tohle měl být rok, kdy se chtěl americký prezident starat o problémy své země a protiraketovým ochranným štítem hájit Severní Ameriku před darebáky a takzvanými zločineckými státy. "Černé úterý" potvrzuje, že se USA nikdy nemohou takzvaně "odhlásit" ze světové odpovědnosti - ani v dobrém, ani ve zlém. Největší supervelmoc světa má nejen hlavní odpovědnost za mezinárodní vývoj, ale musí si uvědomit, že je za chod světa odpovědná jak v očích legitimních, tak i zločineckých sil naší planety, soudí dánský "Information".
Litevský deník "Lietuvos Rytas" se ptá po zárukách, zda zítra něco podobného nepostihne Londýn, Paříž nebo Tokio, a zjišťuje, že žádný demokratický stát si po úterku nemůže být ničím jist. Supervelmoc Amerika se může navíc zaměřit jen na vlastní bezpečnost a svou podporu při úsilí o stabilitu jiných zemí drasticky omezit, obává se litevský deník.
