Zahraniční noviny si všímají návštěvy Putina na Ukrajině

Proruský Kučma, Arafatova ozbrojená paže, ponorky Greenwille a Kursk aneb prezidenti Bush a Putin, politické řešení pro Guineu, kód života do učebnic dějepisu, taková jsou témata, která se dnes objevila v zahraničním tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Návštěva ruského prezidenta na Ukrajině by mohla být jednou z nejvýznamnějších pro celou ruskou zahraniční politiku nejbližších let. Tvrdí to moskevský deník „Izvěstija“. Ještě nikdy po rozpadu Sovětského svazu nemělo Rusko tak výhodnou šanci mít na Ukrajině tak silně prorusky smýšlejícího prezidenta. Možnost přitáhnout k sobě ze Západu evropskou zemi s 52 miliony obyvatel je lákavá.

Problém je ovšem v tom, že jen Leonid Kučma může být oním proruským prezidentem. Kučmova slabost skýtá Rusku maximální šanci posílit své ekonomické a politické zájmy v sousední Ukrajině. Proto musí Vladimír Putin dělat, co je v jeho silách, aby svého slabého kolegu podepřel.

Francouzský list „La Provence“ věnuje stejně jako většina evropských deníků zvýšenou pozornost vývoji blízkovýchodnímu problému po zvolení premiéra Ariela Sharona v Izraeli. Je nutno konstatovat, co jsme už dříve tušili: že totiž Jásir Arafat už není pánem palestinské situace. Jeho „ozbrojená paže“ - intifáda - se vyčerpává v boji, který nikdy nedosáhne kýženého cíle.

Tedy udělat z Jeruzaléma hlavní město budoucího palestinského státu a strhnout bariéry bránící návratu uprchlíků z roku 1948. Vznikla naprosto nová situace, která z palestinského vůdce činí osamělého muže. Jeho obvyklí „přátelé“ z „vyjednávací hry“ už nejsou k dispozici a ti noví. A co je mnohem horší - hodlají stanovit zcela nová pravidla.

Španělská „La Vanguardia“ si všímá potopení japonského rybářského kutru americkou atomovou ponorkou „Greenwille“. Neštěstí vykazuje řadu paralel se zkázou ruské jaderné ponorky „Kursk“ před necelým půlrokem v Severním moři. Když se „Kursk“ se 118 členy posádky potopil, Vladimír Putin právě nastoupil do prezidentského úřadu. Teď je nástup prezidenta George Bushe zastíněn neštěstím americké atomové ponorky.

Dokonce se říká, že její posádka se na záchraně japonských trosečníků prakticky nepodílela. Naprosto nejasné je i to, proč osazenstvo ponorky zanedbalo při vynoření na hladinu základní bezpečnostní opatření. Napětí v některých západoafrických státech se věnuje dnešní „The Independent“. O víkendu přicestoval do Guiney vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Ruud Lubbers. Navštívil tu utečenecké tábory, které jsou kvůli vleklému konfliktu v sousední Libérii a Sierra Leone doslova přeplněny. Vyostřená situace navíc nedávno odřízla na 400 tisíc lidí od pomoci.

Lubbers vyzval, aby byl otevřen bezpečnostní koridor, který by uprchlíkům umožnil uniknout bojům na hranicích s Libérií a Sierrou Leone. Lubbers v této souvislosti uvedl: „Musíme jim zajistit jídlo, bezpečí a zdravotní péči. To ale nestačí. Oni chtějí domů a žádají politické řešení.“

K novým úspěchům při rozluštění lidského genomu poznamenala italská „La Repubblica“. Toto datum vejde do učebnic dějepisu stejně jako objevení Ameriky v roce 1492 a přistání člověka na Měsíci v červenci 1969. Po letech výzkumu a investovaných miliardách v závodě o dešifrování lidského genomu teď zřejmě zúčastněné vědecké instituce odhalí tajemství „kódu života“.

Zájem farmaceutického průmyslu na jeho rozluštění směřuje k novým oborům lékařství a novým terapiím. Ale tady začíná i spor o soukromé využití tohoto objevu. Například americká soukromá společnost „Celera“ při Wall Streetu, která se na dešifrování genomu podílela, hodlá nové poznatky veřejnými penězi financovaného objevu komerčně využít a přístup k nim omezit.

Nezávislý pařížský „Le Monde“ se zabývá aktuálním problémem přistěhovalectví v Evropě a mimo jiné uvádí. V Německu, Francii, Británii a Itálii si hlasitě stěžují na nedostatek pracovních sil v oblasti informačních technologií, v gastronomii, v dopravě i ve zdravotnictví.

Je známo, že 70% všech nočních služeb v nemocnicích vykonávají zahraniční lékaři. Odbory mají vážné obavy, protože přistěhovalectvím se vytváří tlak na stále nižší příjmy cizích pracovních sil. Vlády k tomu často jen mlčí.

Pravicové vládní kabinety jsou rozpolceny v názorech na příliv přistěhovalectví na jedné a na problémy integrace cizích pracovníků do západní společnosti. Levicové vlády chtějí na jedné straně bojovat proti nezaměstnanosti a na straně druhé udržet Evropu pro přistěhovalce otevřenou. Problém je až děsivě složitý. Je třeba jej však zařadit na pořad dne.

Radka Průšová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme