Zahraniční noviny: Střední Evropa obstála

Většina zahraničních novin chválí střední Evropu za to, jak obstála v zatěžkávací zkoušce jménem povodně. Times radí poučit se z maďarské zkušenosti a postavit lepší bariéry. Wall Street Journal se rozčiluje nad protiamerickou vlnou v Evropě. Nelíbí se mu, že ekologické organizace viní z povodní globální oteplování.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Nová česká vláda obstála v první zatěžkávací zkoušce, domnívá se německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Povodeň změnila situaci natolik, že se musejí revidovat priority právě dokončeného vládního prohlášení. Nákup stíhaček, donedávna prosazovaný sociálními demokraty, se odsouvá. Kromě plnění svých povinností v rámci NATO česká armáda pozastavila do poloviny září všechny činnosti, které neslouží boji proti velké vodě a odstraňování jejích následků. Deset tisíc vojáků je v zemi připraveno pomoci při odklízecích pracích. Jen dvě velké události v politickém kalendáři České republiky na podzim zůstanou ušetřeny: Na přelomu října a listopadu se podle plánu uskuteční senátní a komunální volby. Beze změn pokračují také přípravy na summit Severoatlantické aliance, který se koná ve třetím listopadovém týdnu. Vláda tak dává na srozuměnou, že je schopna zvládnout velké potíže, aniž by zanedbala své vlastní závazky.

Také americký deník The New York Times si všímá skutečnosti, že se česká vláda chystá upustit od plánovaného nákupu bojových letounů Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia. Kvůli nákladům na odklízecí práce po povodních na ně nezbyde dost finančních prostředků. Vláda již návrh na koupi schválila a doufala v souhlas parlamentu na jeho zářijovém zasedání. List připomíná, že si velvyslanectví Spojených států v Praze stěžovalo vládě na zadání podmínek zakázky, která měla údajně vyloučit účast amerických společností. Podle mluvčího konsorcia BAE Johna Nielsona budou některé investice pokračovat, i když se Češi rozhodli proti nákupu stíhaček.

Když úředníci ignorují varování, může to mít dramatické následky, upozorňují britské Timesy. Po povodních v roce 1966 trvalo Florencii zhruba dvacet let, než opravila všechny škody na uměleckých sbírkách a pokladech. Praha a Drážďany měly dostatek času, aby odklidily potřebné věci a mobilizovaly tisíce dobrovolníků na pomoc v postižených oblastech. Šťastná náhoda tato města uchránila od úplné zkázy. Kdyby napršelo o další dva centimetry více, zpevňující bariéry na březích řek by nevydržely. Pomoc Evropské unie by nyní měla být využita na další zpevnění na kritických územích. Německo, Česká republika a Rakousko by se měly poučit z maďarského příkladu. V roce 1838 zažili Maďaři katastrofální povodeň a poté vybudovali důmyslnější systém obrany před ničivým vodním živlem. To je lekce pro střední Evropu.

Pod titulkem "Záplava obvinění" si list The Wall Street Journal všímá protiamerických reakcí Evropanů v souvislosti s katastrofálními povodněmi. Ať se děje na světě cokoli, můžete se vsadit, že z odpovědnosti budou viněny Spojené státy. Týká se to i počasí. Ekologická skupina Přátelé Země tvrdí, že k záplavám došlo v důsledku globálního oteplování, a poukazují na odmítavý postoj prezidenta Bushe ke kjótskému protokolu. Další evropské skupiny zelených se k tomuto chóru připojují. George Bush možná může najít útěchu v tom, že mu není předhazována zodpovědnost za přírodu jako takovou. Není spor o tom, že povodně jsou vážným tématem. Více než sto lidí přišlo o život a bude třeba miliard dolarů na opravy historické Prahy a Drážďan. "Nejhorší záplavy století" - věta, která se tak často opakuje, už však o něčem vypovídá. V roce 1890 vypadala Praha hůř než dnes, a to dávno předtím, než takzvaný skleníkový efekt údajně začal oteplovat naši planetu.

Rakušané, kterým se cizina často vysmívá, věnovali podle listu Kurier velkou částku obětem povodní. S Rakušany je často potíž. Na špatné počasí reagují špatnou náladou a na dobré počasí také - s tím, že přeci nemůže dlouho vydržet. Údajně se dívají raději do minulosti, než na současnost. Cizince prý mají rádi, teprve když odejdou. Milují jízdu na lyžích a nechápou, že to nikoho na světě nezajímá. To vše se o nás říká a něco z toho je dokonce pravda, míní rakouský Kurier. Když se ale jedná o pomoc, jsme připraveni. Obětem velké vody byla poskytnuta neuvěřitelná suma 16,6 milionů eur, dodává.

Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme