Zahraniční noviny viní z francouzské prohry euro
Zahraniční noviny se ptají, zda nám hrozí demokracie teroru, píše, že Kaliningrad je jablkem sváru a dále o euru jako viníku fotbalové prohry Francie.
Teroristické síti Al-Kajda by se mohlo podařit to, co nedokázala RAF v Německu či Irská republikánská armáda ve Velké Británii, - proměna demokracií do skleněných pevností strachu, varuje německý deník Die Welt. Kabinet britského premiéra Blaira vydal nařízení, které povoluje státu zásah do soukromé komunikace. Sedm ministerstev, všechny obecní správy a jedenáct dalších instancí si mouhou vyžádat e-mailová data či výpisy telefonátů bez soudního rozhodnutí.
Zákon je sice starý již dva roky, měl však platit jen pro policejní orgány. Kvůli údajným teroristickým hrozbám Blair kontrolní opatření masivně rozšířil. Kolik svobody obětujeme, abychom našli teroristy?, ptá se Die Welt. Londýnský plán má smysl, když si člověk uvědomí možnosti teroristických útoků. Zároveň je však výzvou k vyjasnění toho, které svobody si člověk nenechá vzít ani kvůli Al-Kajdě.
Jednání o ruském požadavku vůči Evropské unii na volný přístup ke kaliningradské enklávě komentuje dánský konzervativní list Berlingske Tidende: Problémy kolem Kaliningradu nezablokují rozšíření Evropské unie. Přesto se zde jedná o konflikt plný jedu, který musí být vyřešen v následujících měsících, dříve než vznikne hranice mezi Unií a Ruskem. Kaliningrad je pověstný svými sociálními problémy a masivní kriminalitou. Moskva požaduje, aby ji s enklávou spojoval uzavřený koridor.
Tento návrh více než cokoli jiného zapáchá Studenou válkou a dobou, kdy byl podobný koridor spojnicí mezi západním Berlínem a Spolkovou republikou. V nové, sjednocené Evropě, nesmějí vzpomínky na tuto dobu získat prostor. Rusko a Unie by se měly spíše dohodnout na rozumném vízovém vztahu, aniž by část Ruska zůstala izolovaná. Brána Evropské unie by se neměla otevřít všem problémům, se kterými se potýká Kaliningrad.
Potupné vyřazení Francie z mistrovství světa ve fotbale už po zápasech ve skupině rozebírají francouzské listy. Většina z nich kritizuje reprezentaci a její zázemí a upozorňuje na aroganci, s jakou tým do Asie odjížděl za obhajobou titulu z roku 1998. "V Asii přistáli plni hrdosti a ambicí. A spadli z výšky: ani jedno vítězství, ani jeden vstřelený gól.
Hráči, kteří se topili ve slávě a penězích, podle listu neměli skutečnou chuť do hry a činovníci francouzského fotbalu nemysleli na nic jiného, než jak nejlépe "modré" prodat. Francouzský fotbal dostal pořádnou facku. Základní chyba spočívala v tom, že obhájci titulu podcenili první část turnaje a připravovali se výhradně až na závěrečné boje šampionátu, domnívá se pařížský deník.
Britské Timesy, známé svou skepsí vůči Evropské měnové unii, považují za příčinu francouzského neúspěchu "zaprodanost euru": Poslední roky éry franku přinesly Francii při mistrovství světa i Evropy hodně slávy. Modří, vybavení eury, byli nyní nejprve poraženi Senegalem a poté v rozhodujícím duelu Dánskem, zemí, která v referendu jednotnou evropskou měnu odmítla. Pevný měnový kurz vysvětluje prakticky všechny překvapivé výsledky tohoto turnaje.
Portugalci neměli žádnou šanci proti Spojeným státům, nejméně pravděpodobnému kandidátovi na přistoupení k euru. Troufli si však na Poláky, kteří jsou odhodláni obětovat svůj zlotyj, aby se mohli do Evropské unie začlenit.
Selhání Belgie v zápasech s Japonskem a Tuniskem lze vysvětlit obdobným způsobem. To, že měla Anglie potíže v duelu se Švédskem, které rovněž odmítlo euro, je jen logické.
