Zahraniční noviny znovu o Miloševičovi

Zahraniční tisk se dnes zabývá zatčením Slobodana Miloševiče, americko-ruským vzdušným incidentem a také otázkou, zda bude žena ukrajinskou prezidentkou.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prvním stranám světových deníků dominují ohlasy na zatčení jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče. Francouzský konzervativní Le Figaro poznamenává, že s Miloševičem padl velký balkánský symbol. V regionu se prosazuje pochopení, že éra komunistů proměněných v nacionalisty definitivně skončila. Platí to jak pro Chorvatsko po Tudjmanovi stejně jako pro protagonisty Velké Albánie.

Pařížská Liberation dodává, že Miloševič musí nepochybně skládat účty Srbům, byli koneckonců jeho prvními obětmi. Je však stejně nesporné, že by ho měl nejprve soudit mezinárodní válečný tribunál. Je nutné ovšem zvážit, zda by jeho okamžité vydání do Haagu nezhoršilo napětí na Balkáně.

Komentář z bělehradského deníku Danas, který se vrací k zatčení Slobodana Miloševiče cituje náš zvláštní zpravodaj v Bělehradě Jan Bumba.

Britské konzervativní Timesy označily zatčení Slobodana Miloševiče za velký krok Srbska směrem k normalizaci situace. Má-li se Jugoslávie poučit z válečných let, musí přestat s rolí oběti a pochopit, že Miloševiče držela sama u moci. Tisíce Srbů přitom vydělávaly na válkách, během nichž byly páchány zločiny proti lidskosti. Je v zájmu Srbů, aby byl Miloševičovi uspořádán proces v Haagu.

Ruská Izvěstija se domnívá, že soudní přelíčení s Miloševičem přichází příliš pozdě a že se mělo konat už počátkem devadesátých let, kdy Miloševičovy jednotky spáchaly první zločiny. Ovšem ani další jeho činy (války v Chorvatsku a v Bosně) nebránily v roce 1995 Spojeným státům pozvat Miloševiče do Daytonu, kde byl v závěru jednání dokonce označen málem za „mírotvorce“.

Rakouský Der Standard vyslovuje jisté pochybnosti o profesionalitě jugoslávské justice. Obvinění Miloševiče ze zneužívání moci a z korupce je překvapivě nevýrazné a bezobsažné a působí jako „šití horkou jehlou“. Proces za zfalšování účtů a částečné obohacování je výsměchem desítkám tisíc obětí, které padly za oběť tomuto „despotovi na odpočinku“ ve čtyřech balkánských válkách.

Také další listy - mimo jiné britský The Guardian nebo rakouský Kurier - žádají spravedlivé potrestání Slobodana Miloševiče před mezinárodním haagským tribunálem - spolu s jeho pomahači Radovanem Karadžičem a Ratko Mladičem.

Česká policie údajně zadržela šéf Sezooz Group a majoritního vlastníka vsetínského hokejového klubu Romana Zubíka, který je podezřelý z podvodu v kauze takzvaných Duckého směnek. Napsal to dnes slovenský deník SME s odvoláním na dobře informované zdroje. Směnky podepsal zavražděný generální ředitel Slovenského plynárenského podniku a exministr hospodářství Ján Ducký. Romana Zubíka obvinila minulý týden z podvodu Slovenská policie. Dále pokračuje naše bratislavská zpravodajka Renata Havranová.

K americko-čínskému vzdušnému incidentu, kdy se čínská stíhačka nad výsostným územím Číny srazila s americkým špionážním letadlem a zřítila se do jihočínského moře, poznamenal italský Il Messagero.

To je přesně to, co nikdo nechtěl: Diplomatická zápletka mezi Spojenými státy a Čínou zrovna v době, kdy jsou vzájemné vztahy mezi oběma státy v podstatě u ledu. Navíc ještě incident s příchutí špionáže a studené války. Incident jakoby "korunuje" dva měsíce citelného ochlazení mezi Washingtonem a Pekingem. Čínská vláda je v otevřeném sporu s novou americkou administrativou - ať už kvůli Bushovu oblíbenému projektu protiraketového systému nebo kvůli záměru amerických zbrojních obchodů na Tchaiwanu.

Bývalá ukrajinská vicepremiérka a předsedkyně Vlastenecké strany Julia Timošenko má podle ruského deníku Sevodňa schopnosti a šance stát se prezidentkou Ukrajiny. Její opakované zatčení je precedentem nejen pro Ukrajinu, ale pro všechny postsovětské země. Ukrajinské nejednotné a nevýznamné opozici dosud chyběla vůdčí osobnost - na to dosavadní prezident Kučma spoléhal. Timošenková má nejen hluboké politické přesvědčení, ale navíc i silnou vůli, aby nejvyšší funkci ve státě mohla převzít. Pokud pro ni chtěl Leonid Kučma něco udělat, pak to bylo právě její opětné zatčení. Možná, že je právě žena přesně to, co dnes Ukrajina potřebuje.

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme