Zahraniční politika Velké Británie je k EU shovívavější
Britská zahraniční politika se v posledních desetiletích tradičně vyznačovala ostražitým vztahem k integračním snahám Německa či Francie uvnitř Evropské unie a naopak posilováním vztahů se Spojenými státy, které Britové považují za výlučné a speciální. Zdá se, že na téhle tradici nezmění ani nová britská koaliční vláda konzervativců a liberálních demokratů.
Kabinet nového premiéra Davida Camerona nicméně dal už během první dní najevo, že některá zahraniční témata ztratí v politickém průvanu svůj dosavadní pel nedotknutelnosti.
Když se nový britský ministr zahraničí William Hague vydal společně se svým kolegou a ministrem obrany Liamem Foxem do Afghánistánu, mělo jít o téměř rutinní návštěvu. Poznat situaci na vlastní oči a ujistit britské velitele, že mají plnou podporu nové vlády. Kdyby ovšem ministr obrany neopustil na své první zahraniční cestě diplomatický protokol a neprohlásil, že prioritou je co nejrychlejší stažení britských vojsk z Afghánistánu a že nevidí vůbec žádný důvod, proč by měly plynout peníze britských daňových poplatníků na obranu vzdělávacího systému polorozpadlého státu, jehož vývoj se zastavil kdesi ve 13. století.
Vyhlídky britské zahraniční politiky. Téma pro spolupracovníka ČRo ve Velké Británii Ivana Kytku.
Hague pak v britském parlamentu musel vysvětlovat, že se na britském vojenském angažmá v Afghánistánu vůbec nic nemění.
“Náš cíl v Afghánistánu lze shrnout zcela jednoduše. Chceme pomoci Afgháncům k tomu, aby se dokázali postarat sami o svou bezpečnost a čím dříve toho dosáhnou, tím rychleji se budou moci naši vojáci vrátit,” prohlásil Hague a dodal, že právě Afghánistán bude prioritou nové britské zahraniční politiky, která ovšem vzhledem ke své tradičně nadstranické povaze tak úplně nová zas nebude.
Aby dokázal, že se v britské zahraniční politice přece jen něco mění, zveřejnil při svém prvním vystoupení v parlamentu údaje o počtu jaderných hlavic, kterými Velká Británie disponuje:
“V budoucnu nepřesáhne celkový počet hlavic, kterými disponujeme 225 kusů. Zveřejnění tohoto údaje je významným pokrokem,” prohlásil Hague a dodal, že v operační výbavě britského námořnictva jich i nadále zůstane 160.
Investice do jaderného arzenálu
Zmíněný údaj asi stěží překvapil vojenské stratégy a plánovače v zahraničí. Význam sdělení možná mnohem více spočíval v tom, že požadavek koaličního partnera - liberálních demokratů, aby se Velká Británie dobrovolně vzdala jaderných zbraní, se odkládá na neurčito. Navíc přes chystané drastické škrty počítá vláda s dvaceti miliardami liber vyčleněnými na modernizaci jaderných ponorek Trident.
Britští komentátoři se shodují, že pokud může něco novou britskou koalici některé téma rychle rozdělit a znepřátelit, pak je to téma Evropské unie.
Liberální demokraté jsou vyhlášení svým pro evropským postojem. Jako jediní se odvážili vést kampaň za vstup Británie do eurozóny, ale zdá se, že i ve vztahu k Bruselu třímají pevně otěže v rukou konzervativci, což na čtvrteční tiskové konferenci pro zahraniční novináře Hague také potvrdil:
“Referendum o nových smlouvách Evropské unie, které navrhneme v novém zvláštním zákoně, bude iniciováno tehdy, když budou takové smlouvy zahrnovat další přesuny pravomocí z britského parlamentu do Bruselu,“ potvrdil v odpovědi na otázku londýnského zpravodaje listu Frankfurter Allgemeine Zeitung ministr zahraničí.
Na otázku, zda Britové budou schvalovat v referendu chystané rozšíření evropské sedmadvacítky o Chorvatsko Hague odpověděl:
“Nepředpokládáme, že referendum by se mělo konat v případě britského podpisu pod novou přístupovou smlouvou, například právě s Chorvatskem. Alespoň ne na základě toho, jak jsme s ní byli obeznámeni.”
Smlouva, která by národním parlamentům odnímala další pravomoci ale stejně není na obzoru. Hague počítá s tím, že hodně dlouho asi ani nebude. Chystaný zákon o britském referendu ve věcech Evropské unie lze v tomto případě lze chápat jako úlitbu euroskeptickému křídlu v Konzervativní straně, které tak těžce neslo, když se David Cameron vzdal loni dodatečného referenda o Lisabonské smlouvě.
Sjednocení evropské pravice není na pořadu dne
Na tiskové konferenci přišla řeč také na to, jak se cítí europoslanci za Konzervativní stranu v poslaneckém klubu mimo hlavní proud evropských pravicových stran, v kterém zasedají například s českou Občanskou demokratickou stranu, respektive zda nenastal právě teď vhodný čas vrátit se pod křídlo společné evropské pravice. Podle Haguea není tento krok na pořadu dne.
Přesto, či možná právě proto, ztratila rétorika Williama Hague v parlamentu i na tiskové konferenci leccos ze svého dřívějšího protibruselského ostří. To ale neznamená, že vládní kabinet ve sněmovně proti Bruselu znovu nepřitvrdí. Koneckonců před třemi týdny k tomu dostaly k tomu mandát od britských voličů.
