Zahraniční tisk 7.3.2001

Zahraniční noviny věnují prvořadou pozornost chorobě hospodářských zvířat - slintavce a kulhavce a dopadu na farmáře. Všímají si i nedávného referenda Švýcarů o vstupu do Evropské unie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předním stranám evropských deníků dominuje v těchto dnech téma slintavky a kulhavky. Stejně jako italská La Repubblica píší i další listy v této souvislosti stále častěji o evropské agrární krizi.

Milionům evropských spotřebitelů už to jde na nervy, píše La Repubblica. A miliony farmářů mají svá bankovní konta v červeném pásmu. A to všechno kvůli nepatrnému a v podstatě bezvýznamnému viru, který přežije šest měsíců zimy, ale okamžitě hyne ve sklenici coca-coly. Epidemie, která otřásá kontinentem, odhaluje i svůj šílený charakter…Tentokrát národní vlády zareagovaly rychle a rozhodně, snad proto, že jde o nepřítele známého nejméně pět století a méně záludného než BSE. Německo naznačilo cestu: část financí Unie by se měla vynakládat na posílení méně intenzivního zemědělství s cílem zvýšit jeho podíl na trhu a nabídnout spotřebiteli skutečný výběr. Kdo chce jíst zdravě, zaplatí víc; kdo není vybíravý, ušetří, uzavírá La Repubblica.

Zato konzervativní pařížský Le Figaro napsal:

Přestože v boji se slintavkou a kulhavkou by bylo řešením očkování, dostává se nám vysvětlení, že je to dražší než porážky zvířat. Navíc by údajně evropská živočišná produkce v mezinárodní konkurenci utrpěla. Proto se zvířata soustavně zabíjejí. Je to nezvratné bezpečnostní opatření, které ovšem postihuje i zvířata zdravá. Tato oběť však nakonec vyvolává paniku. Současný agrární systém v Evropě je od začátku až do konce zvrhlý. Jednoho dne bude muset evropská zemědělská politika za tyto absurdity tvrdě zaplatit, prorokuje pařížský Le Figaro.

Dřív také existovala slintavka a kulhavka a byla stejně strašná jako dnes, dodává nezávislý francouzský "e Monde. Tehdy se však dařilo omezit ji vždy na daný region. Dnes rozsáhlá přeprava zvířat toto riziko podstatně zvyšuje. V Británii a v celé Evropě je třeba o věci diskutovat. Po šoku BSE zpochybňuje návrat slintavky a kulhavky celý evropský i světový agrární produktivismus, soudí Le Monde.

Každý souhlasí, že je v současné době vysoce aktuální módní obrat změnit výrobní způsob, píše maďarský levicový Népszabadság. Jenže - jak, to zatím neví nikdo. Ať žije biologické zemědělství? Ať žije, ale objev ekologické, zvířatům i spotřebiteli příznivé, zdravé a zároveň ekonomické hromadné výroby v rámci zemědělské malovýroby je zatím v nedohlednu. Můžeme samozřejmě dotovat místo masa zeleninu, místo obilnin ovoce, místo mléka - co vlastně? Dokonce i vína je na trhu trojnásobek současné spotřeby. Ať žije volný trh? Pokud nebudeme dotovat nic, budou naši rolníci zkomírat a po americku nebo po asijsku prostřený jídelní stůl nás přijde značně draho, obává se maďarský Népszabadság.

Teď trochu z jiného soudku: Australský deník Sydney Morning Herald dnes poznamenává, že Austrálie prohrává bitvu s drogami - heroin je v Sydney, metropoli ilegálních drog, levnější, čistší a dostupnější než kdy dřív. Zpráva úřadu monitorujícího kriminalitu v Austálii varuje, že by se výroba afghánského opia dosahující téměř 5 tis. tun ročně mohla projevit v přílivu heroinu na australské ulice.

Přes velké úsilí policie prohrává válku s distributory drog. Vedle heroinu jsou v australských městech volně k dostání i marihuana, kokain a amfetaminy. Policejní šéf přiznal, že právě Sydney je bohužel přístavem, přes který do Austrálie proudí heroin z nedalekých asijských drogových trhů, zejména ze Šanghaje, Vietnamu a Číny. Opozice v této souvislosti obvinila vládu, že před realitou strká hlavu do písku, uzavírá dnešní Sydney Morning Herald

Vídeňská konzervativní Die Presse konstatuje, že takzvaný Pakt stability pro Balkán ztroskotal. Krach Daytonských dohod z roku 1995 o Bosně a Hercegovině, krvavé incidenty na hranici s Makedonií, nepokoje na jihu Srbska, postupný rozpad zbytkové Jugoslávie vlivem úsilí Černé Hory o nezávislost…To má být stabilita? Ptá se list a hned odpovídá. Před dvěma lety k tomu Evropská unie vytvořila vlastní pakt. Bodo Hombach, údajně nejlepší muž Gerharda Schrödera a evropský koordinátor na Balkáně, projevuje ambice vrátit se na německou politickou scénu. Asi ví proč. Vnucuje se tudíž otázka, k čemu nějaký pakt, když po stabilitě není vidu ani slechu… Evropa by měla vyhlásit bankrot a začít na Balkáně znovu, domnívá se vídeňská Die Presse.

S čím přijíždí předseda Evropské komise Romano Prodi? ptá se v den jeho návštěvy ve Varšavě polský deník Gazeta Wyborza. Cituje z něj náš tamní zpravodaj Pavel Novák.

Z polského deníku citoval náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.Konzervativní norský Aftenposten se vyjadřuje k jasnému NE, které v nedělním referendu opakovaně řekli Evropské unii Švýcaři.

V neděli jsme si my, Norové, znovu potvrdili, že naše země není jediná, která se od integrované Evropy liší. Obraz tří zemí - Švýcarska, Norska a Islandu, které si nepřejí členství v Unii, je určován defenzivním a přesto výrazným národním pocitem, který nelze tak snadno dát do souladu se základní ideou evropské integrace. Švýcarsko šlo v Evropě i v zahraniční politice tradičně vždy vlastními cestami… Zdá se, jako by existující dohody s EU potřebu obyvatel pro nutnost členství v Unii oslabovaly, protože řada praktických problémů se tím vyřešila. Jako motivace zbývá jen politika a možnost spolurozhodovat - a to je pro zmíněné tři země motivace méně významná, uvádí norský Aftenposten.

Milan Kopp, Zuzana Šimůnková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru