Zahraniční tisk: Demokracie je lékem na problémy muslimských zemí

Vztahy Spojených států a muslimských zemím ovlivní to, jak USA reagují na procesy v arabském světě. O tom dnes píše mezinárodní deník International Herald Tribune. Zato maďarské listy se zamýšlejí nad osudem demokracií v Evropě. S velkou kritikou žurnalistů se setkalo zavedení identifikačních karet, které bylo včera schváleno v Británii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vchod do nejstarší muslimské modlitebny v Tešanji | Foto: Blanka Černá

To, jak Spojené Státy reagují na demokratické procesy v arabském světě, podstatně ovlivní jejich vztahy s muslimskými zeměmi. Myslí si to mezinárodní deník International Herald Tribune. Teď se hýbou ledy na Středním Východě: nedávné volby v Libanonu, odložené parlamentní volby v palestinských teritoriích a nadcházející prezidentské volby v Egyptě.

Podporu demokratických hnutí na Blízkém východě i jinde slíbil americký prezident Bush už při svém druhém inauguračním projevu. Právě jejich potlačováním totiž začíná muslimský extremismus. Bush tak odstartoval novou éru, protože tím porušil tradiční zahraniční politiku USA. Ty některé autoritativní režimy dřív podporovaly, a tak se Američané museli vzdát několika strategických spojenců, připomíná list.

Demokracie je lékem na všechny problémy muslimských zemí. Bushova administrativa by ale měla konečně začít plnit své sliby. To ale neznamená automaticky považovat organizace jako Hizballáh nebo Hamás za teroristy. To je nepochopení situace na Středním Východě. Pokud mu Američané chtějí skutečně pomoci, musí respektovat lidem zvolené zástupce, dodává komentář v deníku International Herald Tribune.

Zavedení identifikačních karet, které bylo včera schváleno vBritánii, ostře kritizuje tamní deník Daily Telegraph. Kdo vymyslel frázi: Je to nápad, jehož čas právě přišel. Byl to Lenin, nebo Walt Disney? Nebo muž, který vynalezl nepřilnavý povrch pánví? špičkuje list. Ať už ji vymyslel kdokoliv, jako by byla šitá na míru britskému premiérovi Tonymu Blairovi. Ten jí také použil na tiskové konferenci k novému zákonu o identifikačních kartách.

Idea je to scestná. Labouristická vláda už vymyslela spoustu argumentů, aby dokázala opak. Nejprve se mluvilo o tom, že karty poslouží v boji proti terorismu. Pak se ale zjistilo, že ti nejnebezpečnější teroristé u sebe většinou doklady nenosí a tato myšlenka padla. Jiní mluvili o tom, že karty zabrání zneužívání sociálních dávek. Vzhledem k tomu, že jejich zavedení bude stát skoro deset miliard liber, ani tento argument neuspěl.

Přitom není důvod, aby se vláda takhle ztrapňovala. Většina úřadů a institucí si dokáže poradit i bez karet. Nový zákon je jen snaha vyplnit prázdno, které zůstalo po staré socialistické agendě u Labouristů, nekompromisně dodává Daily Telegraph.

Maďarský list Népszabadszág se zase zamýšlí nad osudem demokracií v Evropě. Ty už pro lidi nejsou atraktivní, pokud nejsou provázeny něčím navíc: bezpečností nebo sociální péčí. Právě proto si Skandinávci svých demokracií pořád tak cení. Mají totiž sociální systém, který perfektně funguje. Zato důvěra ve státní zřízení u zemí bývalého východního bloku rok od roku mizí.

Ve stínu pádu železné opony nikdo nevěřil, že by se mohl vrátit nacionalismus tak, jak ho znali z počátku století, či silná sociální nerovnost. Nevěřili ani, že se nebudou cítit bezpečně na ulicích. Ideje, že mladá demokracie vytvoří stát plný tolerantních a odpovědných cizinců ale vzala brzy za své. Ještě pořád s tím jde něco dělat, problém se zatím nedostal hrozivé rozměry. Některé indicie ale dokazují, že by se to mohlo stát, upozorňuje maďarský list Népszabadszág.

Vít Pohanka, Marián Vojtek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme