Zahraniční tisk: Evropský komisař proti dalšímu rozšiřování

Evropský komisař varuje, že evropská integrace nemůže pokračovat. Země střední Evropy se příliš vzhlíží v úspěchu "keltského tygra", upozorňuje britský týdeník The Economist. Americký list New York Times řeší kauzu amerických rezervistů, kteří před několika dny odmítli uposlechnout vojenský rozkaz. Diplomatická roztržka mezi Izraelem a Francií kvůli údajnému francouzskému antisemitismu se zdá být zažehnána.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Evropská integrace nemůže pokračovat, varuje odcházející evropský komisař Frits Bolkestein v dnešním vydání listu Financial Times. Čím Nizozemec argumentuje?

"Evropská unie dosáhla nejzazšího bodu integrace a případné připojení Turecka a dalších zemí způsobí buď chaos nebo vytvoří v Bruselu byrokratickou obludnost"! To jsou slova komisaře pro vnitřní trh Fritse Bolkesteina, kterého cituje deník FT. Jak přitom list připomíná, jde o muže, který na začátku měsíce byl proti tomu, aby Evropská komise doporučila zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem. Podle Bolkesteina totiž bude nemožné uřídit unii o 40 členech. V rozhovoru řekl: "Pokud někdo přijme Turecko, nemůže odmítnout Ukrajinu. Západní Balkán už je také na cestě do unie. Bude tu Bělorusko, Moldavsko. A na konci tohoto procesu, který by mohl trvat 20 let, zůstane mimo jenom Rusko." Nizozemský liberál, který před příchodem do politiky pracoval pro Shell, tvrdí: "Nemůžete rozšířit unii a mít stejný typ vlády jako teď. To je prostě nemožné." Jak dále vysvětlil, nepředpovídá tím náhlou a rychlou krizi unie. Pohybem ruky naznačil, že úpadek bude podle něj postupný, pomalý - ale stálý. "Neskončí to třeskem, ale fňukáním," řekl Frits Bolkestein listu Financial Times.

Země střední Evropy se příliš vzhlíží v úspěchu "keltského tygra", upozorňuje britský týdeník The Economist. Irsko se po vstupu do Evropské unie dostalo na vysokou úroveň a v ten samý zázrak doufají země, které do Unie vstoupily letos v květnu. Doufají v tučnou podporu z fondů Evropského společenství, snížení daní podnikům a v rychlý vzestup své ekonomiky. Ovšem největší současnou výhodou těchto zemí nejsou nízké daně, ale nízké náklady práce. Stejně tomu bylo i v případě Irska na konci osmdesátých let, upozorňuje The Economist.

Po patnáctiletém rozkvětu teď ale Irsko ztrácí svou výhodu a jeho rozvoj nyní závisí spíše na investicích do vzdělání a schopnosti vytvářet vysoce kvalifikovanou práci, která přitáhne zahraniční investory, vysvětluje list. Země střední Evropy by si to měly také uvědomit a myslet více do budoucna. Bohužel, střední Evropa musí čelit ještě jednomu problému její populace stárne dokonce rychleji než obyvatelé západní Evropy, poznamenává britský týdeník The Economist.

Americký list New York Times řeší kauzu amerických rezervistů, kteří před několika dny odmítli uposlechnout vojenský rozkaz. Minulý týden ve středu měla jednotka seržanta Butlera doručit náklad paliva z letecké základny na jihu země o něco severněji. Seržant Butler a většina vojáků z jeho jednotky to odmítli udělat, protože tato akce prý byla příliš nebezpečná. Jak informují newyorské Timesy, vojáci tvrdí, že jejich vozy byly příliš staré a nebyly bezpečné. Jednotka také postrádala ozbrojenou eskortu, která by konvoj chránila.

Vojákům se nelíbí také to, že jejich protest byl ututlán a armáda se snaží tvářit, jako by šlo o ojedinělou akci. Přitom si na nedostatečnou ochranu svých životů při převážení nákladu stěžují už celé měsíce. Tento incident vyvolal vlnu protestů jak v Perském zálivu, tak i za oceánem, pokračuje americký deník. Mezi vojáky a obzvlášť mezi rezervisty stále více sílí hlasy, že armáda by měla více dbát na trénink a bezpečnost svých jednotek. To samé žádají jejich rodiny za oceánem. Proč mají naši blízcí nasazovat životy při tak riskantní a zbytečné akci, ptají se ženy záložníků. I přes protesty vojáků je případ odmítnutí poslušnosti v takovém rozsahu velice ojedinělý, dodává na závěr americký deník.

Diplomatická roztržka mezi Izraelem a Francií kvůli údajnému francouzskému antisemitismu se zdá být zažehnána. Do Izraele přijel na návštěvu francouzský ministr zahraničí Michel Barnier, aby spor urovnal.

Jak píše ve svém dnešním vydání izraelský deník Haarec, obě strany se snaží obnovit vzájemnou spolupráci a také ztišit kritické hlasy. To se dobře ukázalo při Barnierově návštěvě, poznamenává izraelský list. Ještě před jeho příletem totiž Francie zorganizovala setkání izraelských a francouzských novinářů, kteří vzájemně konfrontovali své názory. Francouzská vláda nic podobného v minulosti neudělala, podotýká list.

Také na samotném Michelu Barnierovi byla vidět obrovská snaha rozehřát izraelsko-francouzské ledy. Ovšem po jeho návštěvě je jasné, že Francie jednoduše nemůže porozumět obavám Izraelců z postojů pařížské vlády. A platí to i naopak, soudí deník. Pro Izrael například palestinský předák Jásir Arafat není partnerem k jednání, ale Francie to tak nevidí. A naopak Francouzi se domnívají, že se Izrael nezabývá ničím jiným než stavěním bezpečnostního plotu a bombardováním Palestinců. Přesto bychom měli poslouchat francouzsko-izraelský dialog velice pozorně, protože jenom jejich pochopením se vyhneme vzájemné nedůvěře a podezírání, uzavírá svůj komentář izraelský deník Haarec.

Jiří Hošek, Pavla Kvapilová, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme