V porovnání se zbytkem Evropy - píše list - té její části, která se odpoutala od společné fronty s USA, zaujala Británie pštrosí postoj: Pokud už vláda získala nějaké informativní údaje ze zahájeného šetření a nenašla žádný důkaz pro zdravotní poškození vojáků vlivem zmíněné munice, měla by výsledky okamžitě zveřejnit. Pokud však žádné testy neudělala, měla by s nimi neprodleně začít. Nejde jen o to vyřešit problém, který sám o sobě je dostatečně závažný. Jde také o to ukázat, že se postoj vlády vůči podobným otázkám dnes i do budoucna změnil, zdůrazňuje britský „The Guardian“.

Francouzský deník „La Charente Libre“ považuje tzv. balkánský syndrom za další ránu uštědřenou mýtu „čisté“ nebo také „chirurgické války“. Nejprve jsme měli „syndrom Perského zálivu“, teď máme „syndrom z Balkánu“. Vinu má údajně použití uranové munice NATO při zásahu v Bosně v Kosovu. I když zatím nikdo nezjistil přímou souvislost mezi touto municí a záhadným onemocněním několika vojáků leukémií, Aliance už připustila něco, co před lety dementovala: že prostě používá zbraně s obsahem ochuzeného uranu… To také zřejmě vysvětluje silnou nechuť Američanů vysílat vlastní pozemní jednotky do krizových oblastí, domnívá se francouzský „La Charente Libre“.

Španělský list „El Periódico de Catalunya“ napsal, že bývalý chilský diktátor Augusto Pinochet opět provokuje justici tím, že odmítl přijít k soudu, kde se měl projednávat jeho případ. Řada skeptiků pochybuje o tom, zda se Pinochet vůbec někdy před soudcem objeví. Pinochetovi advokáti hledají záminku, jak ušetřit stařičkého generála obžaloby. Mohlo by to dojít až tak daleko, že by ho dali prohlásit za slabomyslného. Lze jen doufat, že navzdory tlaku chilských vojenských kruhů je demokracie v zemi natolik pevná, že se justice nakonec prosadí. Politický pakt s cílem odložit celý případ „ad acta“ by nakonec znamenal, že nezhojené rány minulosti by zůstaly navždy otevřené, soudí španělský „El Periódico de Catalunya“.

Mnohé deníky se také vracejí k víkendové návštěvě německého kancléře Schrödera v Moskvě. Norský „Aftenposten“ k tomu poznamenává: Při společné procházce po Rudém náměstí se spolkovým kancléřem se mohl prezident Putin ohlédnout za poměrně úspěšným rokem své vlády. Po posledních chaotických letech éry Borise Jelcina vnesl do ruského vedení určitý řád. Především však mohl Vladimír Putin poukázat na ekonomickou stabilitu, na niž je každá společnost odkázána. Nehledě na sedmiprocentní hospodářský přírůstek v minulém roce. Zároveň je zjevné, že prezident Putin poněkud přitáhl opratě, oslabil vliv provinčních „knížat“, zcentralizoval moc v zemi a zneutralizoval skupiny, které se mu pletly do cesty. Duma teď hraje podřadnou roli, komunisté jsou konstruktivní a média pod kontrolou. Chybí jen svobodná veřejnost. Byla by zárukou, že si Rusko své demokratické vymoženosti z devadesátých let zachová, uzavírá norský „Aftenposten“.

Římský Il Messagero komentuje výměnu prezidentů ve Spojených státech. Nový prezident to nebude mít lehké. Debakl při sčítání hlasů národ polarizoval - jedna jeho polovina není ochotna Bushovi prominout zhola nic. Pochybnosti o jeho schopnostech nadále trvají stejně jako podezření, že je pouhým „Frankensteinem“ v klanu Bushe seniora a že jeho konzervatismus ho může dohnat k ideologickým zádrhelům, jako např. v osobě ministra spravedlnosti, který svého času patřil k žalobcům proti Billu Clintonovi. Divadlo pokračuje: na scénu vstoupila dokonce nová hvězda - Hillary Rodham Clintonová, uvádí římský „Il Messagero“.

Klára Stejskalová, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít