Zahraniční tisk hodnotí historickou roli Borise Jelcina

Kdo byl Boris Jelcin a jak hodnotit jeho historickou roli? Takové otázky si dnes pokládá světový tisk. Bývalý ruský prezident včera nečekaně zemřel na srdeční zástavu, bylo mu 76 let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Snad všechny ruské deníky mají na úvodní straně titulek "Zemřel Boris Jelcin". Listy připomínají, že odešel reformátor, kterého je potřeba si vážit i přes jeho četné chyby.

Deník Vedomosti píše, že většina úspěchů Jelcinovy vlády - demokratické volby, svoboda slova, decentralizace moci, privatizace i odchod státu z ekonomiky - je v dnešním Rusku stále častěji zpochybňována. List uvádí také výsledky sociologických průzkumů, ve kterých hodnotí Jelcinovu dobu záporně 75 procent Rusů a kladně jen 25 procent.

Jiný ruský deník Izvestija soudí, že Jelcin hledal cestu vládnutí prakticky poslepu. Podle všeho skutečně věřil, že stačí vypustit zemi ze sevření a ona se okamžitě změní v kvetoucí a krásný stát. Nezměnila, cesta se ukázala složitější a těžší. Ale může za to jenom on?, ptá se prokremelský deník.

Evropský tisk hodnotí postavu Borise Jelcina o poznání kritičtěji. Nejtvrdší kritiku vyslovuje britský The Guardian. Přiznává mu sice počáteční dobrou vůli pro zavedení demokratických reforem, poukazuje ale i na jeho selhání při ekonomické transformaci země, která ožebračila miliony lidí a dala zbohatnout hrstce oligarchů. O ně se pak Jelcin opíral. Jelcin měl na začátku téměř neomezenou podporu Západu. Nebylo vůbec nevyhnutelné, aby se demokracie opět proměnila v autokracii, píše The Guardian.

Německý Die Süddeutsche Zeitung přirovnává Jelcina k zakladateli sovětského státu Vladimíru Iljiči Leninovi. Od časů Lenina žádný ruský politik nepostavil svoji zemi tak brutálním způsobem vzhůru nohama. Jelcin byl revolucionář, který rozbil starý režim. Bývalý komunistický funkcionář sovětský stát zničil a poté se pokusil o výstavbu nového Ruska. Republika, kterou přitom vytvořil, se nacházela kdesi mezi demokracií s autokratickými prvky a autokracií s demokratickou výzdobou, napsal deník Süddeutsche Zeitung.

Český premiér Mirek Topolánek včera ve Vídni informoval rakouskou vládu, že český kabinet zřejmě zítra schválí dokument, který označí takzvanou melkskou dohodu, upravující vzájemné vztahy kolem jaderné elektrárny Temelín, za naplněnou. Mekský proces tak bude česká strana považovat za uzavřený a obě země by měly přejít na standardní mezinárodní dohodu o vzájemném informování.

Pro rakouský tisk je to samozřejmě velmi ostře sledované téma. Věnuje se mu i nejčtenější deník v Rakousku Kronen Zeitung. Z listu cituje tamní zpravodajka Českého rozhlasu Marie Woodhamsová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marie Woodhamsová cituje z rakouského tisku

Martin Hromádka, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme