Zahraniční tisk informuje o jaderných rozhovorech se Severní Koreou
Severokorejci přistoupí k jaderným rozhovorům. Odmítnutí euroústavy Francouzi i Nizozemci prospělo Rusku. Bob Geldof připravuje pochod za Afriku. O těchto tématech dnes píše zahraniční tisk.
O víkendu se ve Washingtonu koná americko-korejský summit. Bude to největší moment, který se za dobu vzájemné spolupráce udál, myslí si jihokorejský list Čosun Ilbo. Jednat se bude o vzájemných vztazích, Severní Koreji a také o ničem menším, než o budoucnosti Korejského poloostrova. A ve vzduchu je cítit, že by se s tím opravdu mohlo hnout. Washington už se tak nesoustředí na válku v Iráku a mohl by se konečně začít zajímat o situaci v Severní Koreji.
I tam vypadá situace nadějně. Severokorejští diplomaté v pondělí ve Washingtonu oznámili, že jsou ochotni přistoupit k rozhovorům o zrušení jaderného programu. I proto, že Severní Korea potřebuje americkou humanitární pomoc. Jihokorejský prezident Roh Mu Hjun může na víkendové konferenci ve Washingtonu takové rozhovory ovlivnit, píše list. Například je zřejmé, že USA a jejich špičky, jako Bush, Riceová a viceprezident Cheney, se příliš soustředí na osobu Kim Čong Ila.
Pchjongjang přitom už dávno podmínil rozhovory bezpečností komunistického režimu. Ať si prezident říká, co chce, jde mu především o změnu severokorejského režimu. Prezident Roh by mohl jeho pozornost obrátit k jadernému programu. Očekávaná konference proto výrazně ovlivní budoucnost celého korejského poloostrova, doplňuje deník Čosun Ilbo.
Evropské referendum vyhrálo Rusko. Po odmítnutí evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku není šance na přijetí Ukrajiny, Moldavska a Gruzie v dohledné době píše dnes na první straně polská Rzeczpospolita. Z listu dále cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
Britský list The Scotsman rozebírá novou humanitární akci zpěváka Boba Geldofa. Umělec se snaží upozornit na to, co se děje v Africe. Pořádá pochod do Edinburgu, aby se o nekalých praktikách afrických vůdců dozvěděl celý svět. Z každého dolaru tam zmizí osmdesát centů, zřejmě jdou na tajná konta diktátorů a jejich spojenců. To je sice chvályhodná myšlenka, lidé ale začínají pochybovat o tom, že má smysl. Mnohým Britům i Američanům je jasné, že si pomoc Africe prostě nevyšlapou.
To například takové Spojené Státy sestavily komisi, která dohlíží nejen na postup ekonomických reforem a princip volného trhu, ale také na průhlednost v nakládání se státními financemi. Takové aktivity mají smysl. Ten, kdo si myslí, že k vyřešení afrického problému prostě stačí přitlačit G8 ke zdi, aby na černý kontinent posílala víc peněz, by se měl trochu zamyslet. Politická gesta to nevyřeší, upozorňuje deník The Scotsman.
Půlminutový spot propagující Slovensko běží i v českých televizích. Podle informací slovenského listu Hospodárské Noviny stál přes tři čtvrtě miliardy slovenských korun. Reklama se brzy objeví i na obrazovkách v Polsku a Holandsku. Novým symbolem Slovenska je v ní motýl. Dá se ale nějak změřit účinek vynaložených peněz na státní propagaci? Ptá se list.
Slovenská agentura pro cestovní ruch přiznává, že jen velmi těžko. V konečném důsledku očekává zvýšenou návštěvnost Slovenska a tendenci se k našim východním sousedům vracet. Otázkou ale zůstává, jestli nápor turistů dokážou zvládnout slovenští podnikatelé. Nabídka jejich služeb totiž zaostává. Podobně se zviditelňovala i Česká republika, připomíná deník. Ročně dává na propagaci země přes tři sta milionů. Jen za rok 2004 se jim v kontraktech vrátilo přes dvaadvacet miliard, dodávají Hospodárské Noviny.
