Zahraniční tisk je plný uranového střeliva NATO

Pozornost zahraničních médií poutá především kauza střeliva obohaceného ochuzeným uranem. Mimo to se ovšem soustředí i na otřesy v německé vládě, na dobrovolný příchod Biljany Plavšičové k Haagskému tribunálu a na znovu znejasněný osud švédského ochránce Židů a špiona Raola Wallenberga.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tématem číslo jedna evropských deníků zůstává i nadále takzvaný balkánský syndrom. Ruská Nězavisimaja Gazeta k dosud nevyjasněným zdravotním důsledkům takzvané „uranové munice" NATO pro příslušníky mírových misí v Perském zálivu a na Balkáně poznamenává: „Munice byla vyvinuta v době studené války, kdy se USA připravovaly na totální boj proti Sovětskému svazu s nasazením jaderných zbraní. V takové situaci nebylo třeba brát ohledy na škodlivé účinky ochuzeného uranu na okolní prostředí. Teď však nastaly jiné časy, do popředí se dostávají konflikty menšího rozsahu a intenzity, při nichž, jak se ukazuje, ekologické problémy už nelze ignorovat."

Pařížská Liberation reaguje v této souvislosti na varování americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové před údajnou „hysterií vyvolanou uranovou municí". Tato byrokratická arogance USA je v protikladu s názorem expertů a lékařů, kteří škodlivost těchto zbraní potvrzují… Mnohem závažnější je však současné zjištění, že nejvyšší americké vojenské instituce po celá léta lhaly tím, že jakékoli riziko kategoricky odmítaly, píše francouzský list.

K odstoupení dvou ministrů z kabinetu spolkového kancléře Schrödera - ministryně zdravotnictví Fischerové a ministra zemědělství Funkeho - v souvislosti s nemocí BSE se vyjadřují mimo jiné i italské deníky. La Repubblica označila situaci za vládní krizi, která berlínskou vládu postihla v nejhorší chvíli: v palbě kritiky se ocitli tři další její členové - ministr zahraničí Joška Fischer za svou minulost radikála, ministr obrany Scharping kvůli uranové munici a ministr financí Eichel za své lety zdarma do zahraničí. Pro kancléře je to jistě krajně nepříjemné, ale v Evropě bez hranic nemohou existovat žádné meze, píše La Repubblica.

Turínská La Stampa se obává, že po dřívější abdikaci ministrů Lafontaina, Hombacha a Klimmta by teď mohl nastat takzvaný „domino-efekt", po němž by následoval prudký pád politické prestiže kancléře Schrödera.

Prestižní německý deník Die Welt si ve svém dnešním vydání všímá toho, že se bývalá prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová dobrovolně postavila před haagský Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Z komentáře cituje naše berlínská zpravodajka Zita Senková.

Stockholmský list Expressen informuje o tom, že někdejší švédský diplomat a zachránce více než 100.000 maďarských Židů před nacistickou likvidací za druhé světové války Raoul Wallenberg, který měl v roce 1947 jako špion zemřít za záhadných okolností v Sovětském svazu, žil oproti tomuto oficiálnímu ruskému tvrzení údajně až do roku 1989. K tomuto závěru dospěla rusko-švédská komise expertů, která příslušnou zprávu o svém pátrání zveřejní tento pátek.

Wallenberg jako pracovník švédského velvyslanectví v Budapešti vystavoval od roku 1944 Židům pasy pro vycestování do zahraničí. Historikové se při výsledcích svého pátrání odvolávají na obsáhlé studie z archivů ruských vězení a na bezpočet svědeckých výpovědí. Na jejich základě je pravděpodobné, že Wallenberg byl v roce 1981 převezen na psychiatrickou kliniku nedaleko Moskvy, kde v roce 1989 jako 77letý zemřel. Kremelské vedení hodlalo údajně Wallenberga vyměnit za některého z významných ruských špionů zadržených na Západě, uvádí švédský list Expressen.

Klára Stejskalová, Olga Jeřábková, Zita Senková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme