Zahraniční tisk k jubileu Václava Klause

Slováci komentují osobnost Václava Klause a polský tisk zase hájí národnost Svatého otce. Německými deníky hýbe začátek výplat odškodnění a nakonec si přečteme švýcarský komentář o úloze NATO v makedonském konfliktu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský list Nový čas se vrací k šedesátinám Václava Klause. Místo svíček malý ohňostroj, swingová kapela a tři dny gratulací. Noblesní atmosféra Klausových šedesátin měla rozměr megaoslavy, kterou v českých zemích nezorganizovala žádná osobnost od roku 1989. Jenže oslavenec ji tentokrát nedělá jen tak ze sebelítosti, ale prakticky s ní startuje předvolební kampaň pro volby trojího druhu v příštím roce, píše slovenský Nový čas. Klaus totiž velmi dobře ví, že pokud se chce ještě i napotřetí stát premiérem, má poslední šanci. A i když ji dostane, každý to s ním bude mít těžké.

Spolupráce se šéfem "strany modrého ptáka", respektive strany jednoho muže, se totiž straní všechny politické subjekty, uvádí Nový čas a pokračuje. Největším problémem je evidentně jeho kontroverzní povaha. Klaus je totiž muž, který zná jen tu svou pravdu, nesnáší "kvalitní" rivaly (ani ve své straně) a nakonec se o něm nedá říci ani to, že vždy říká pravdu - vzpomeňme jen na jeho vyjádření pro náš deník, že Československo se rozdělilo proto, že na Slovensku nebyla politická reprezentace, která by byla ochotna jednat...

Kromě toho přitažlivý fešák, který před 12 lety vstupoval do politiky v roli ministra financí, si během kariéry v politice dost pošramotil svou reputaci jako otec nevydařené ekonomické reformy a sporné kupónové privatizace, ze které nakonec profitovali snad jen mistři finančních machinací podobní Viktoru Koženému. Jenže čas běží a Václav Klaus v době, kdy oslavuje svou šedesátku, už občas působí jako mrzutý "děda". V jeho straně zůstali jen ti nejvěrnější, všechno moderní od zarytého konzervativce uteklo. Otázkou tedy je, zda mu ještě jeho image vystačí na volební vítězství, anebo zda si dá přece jen poradit a spokojí se "pouze" s křeslem prezidenta, voleného parlamentem, uzavírá slovenský Nový čas.

Před návštěvou papeže Jana Pavla druhého na Ukrajině brání varšavský list jeho polský původ. V ukrajinském tisku se totiž objevily informace o ukrajinských kořenech svatého otce. Z článku cituje zpravodajČeského rozhlasu ve Varšavě Pavel Novák.

Německý Frankenpost dnes věnuje pozornost vyplácení odškodného lidem, kteří byli během světové války nuceně nasazeni v Německu. První zemí, jejíž občané budou odškodněni, je Česká republika, píše deník. Po necelém roce od podpisu příslušných mezinárodních smluv a po neustálém přesouvání termínu výplat pro 1,5 miliónu žijících obětí nacismu, došlo k průlomu. Na Česko-německý fond budoucnosti bylo poukázáno 56 miliónů marek, což ocenil ministr zahraničí Kavan a dodal, že je smutné, že se mnohé oběti tohoto "morálního vítězství" nedožili.

Jiný německý deník, Die Welt, ke stejnému tématu dodává: Polské oběti nacismu se sice měli konečně dočkat odškodnění, avšak právě v době, kdy je pro ně směnný kurz polského zlotého a německé marky nevýhodný. To vedlo Nadaci polsko-německého usmíření a svazy polských obětí k protestům. Právě v okamžiku, kdy mělo k převodu peněz dojít, totiž dosáhl kurz zlotého historického minima. Z převáděné částky 1,8 miliardy marek by tak nuceně nasazení občané Polska ztratili více než 10 miliónů, uzavírá Die Welt.

Posledním tématem je nasazení vojáků NATO do Makedonie. Zamýšlí se nad ním švýcarský liberální Tages Anzeiger. Nepůjde ani o vojenský zásah, ani o mírovou misi, píše list. Hovoří se o zhruba 3000 vojáků, kteří by neměli být členy kontingentu mírových jednotek SFOR ani KFOR. Brusel si navíc stanovil podmínku, že s nasazením vojáků musejí souhlasit obě strany, jak makedonská vláda, tak i albánští rebelové. Nabídku NATO na odzbrojení ale Albánci předběžně odmítli. Ani den před plánovaným setkáním NATO nemají obě bojující strany jasno, jak tento ozbrojený konflikt ukončit. Poslední nabídkou albánských vzbouřenců byla výzva k obnovení jednání, dodává dnešní Tages Anzeiger.

Milan Kopp, Zuzana Šimůnková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru