Zahraniční tisk k tribunálu v Haagu
Světové deníky věnují velkou pozornost rozsudku haagského tribunálu za masakr ve Srebrenici, budeme se věnovat také zprávě temelínské komise či například dozvukům policejního zásahu v Janově.
Britský Independent napsal k odsouzení bosenskosrbského generála Radislava Krstiče na 46 let do vězení za masakr v bosenské Srebrenici: Přece jen existuje na světě spravedlnost. Radislav Krstič, velitel bosenskosrbských vojsk ve Srebrenici byl jako první obžalovaný odsouzen za genocidu. Skoro 8000 osob z malého bosenského města bylo v červenci 1995 během několika dní povražděno: jejich vrahové si byli jisti, že se zato nikdy před soud nedostanou. V tomto směru haagský tribunál skutečně vyrostl.
Někteří považují tento soud za spiknutí Západu. Ale ve skutečnosti byla jeho podpora ze strany západních zemí zpočátku jen velmi vlažná. Jen vytrvalost vyšetřovatelů a žalobců umožnila pohnat nakonec jednoho z hlavních aktérů masakru k odpovědnosti, uvádí britský "Independent" a připomíná závěrem na základě svědecké výpovědi Krstičův příkaz: "Zabijte každého, ani jeden nesmí přežít..."
Jakkoli je haagský rozsudek z hlediska obětí možno uvítat, nemělo by se zapomenout na spoluvinu Západu v tehdejším bosenském dramatu, navazuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung: Byli to nizozemští vojáci a důstojníci z tzv.ochranných jednotek OSN, kteří ve Srebrenici selekci obětí a vraždám nečinně přihlíželi. A byli to šéfové států a vlád vedoucích západních zemí, kteří nenašli odvahu proti tomu vojensky zakročit.
Na zprávu české komise o bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín, která byla ve čtvrtek předána do Vídně, reagovala mimo jiné rakouská Die Presse: Na 212 stránkách není z pohledu českých expertů žádný důvod pochybovat o bezpečnosti reaktoru vzhledem k životnímu prostředí. Tím zpráva zároveň odpovídá na 322 jednotlivých a hromadných protestních dopisů s celkem 2381 podpisy. Předáním zprávy však bilaterální konzultace o Temelínu nekončí a v jejich závěru se má uskutečnit setkání šéfů vlád obou zemí Wolfganga Schüssela (šysla) a Miloše Zemana. "Die Presse" cituje ze zprávy i stanovisko expertů na skepsi prezidenta Václava Havla, které říká, že "obavy prezidenta jsou jeho osobní názor".
Deník se také vrací k replice dramatika Pavla Kohouta při vídeňském "hearingu" o Temelínu na výrok evropské poslankyně Flemingové, že teď se konečně mohou Češi naučit, jak funguje demokracie. Pavel Kohout poznamenal: Ne všichni Češi se musí učit demokracii a ne všichni Rakušané ji mohou vyučovat. Demokracie je křehká květinka, kterou je nutno každodenně bránit proti její zlé sestře demagogii. A v současné napjaté situaci tak musíme činit v plné míře, cituje Die Presse.
K sezazení tří policejních šéfů po incidentech kolem summitu G-8 v italském Janově poznamenává milánský Corriere della Sera: Je to bezpříkladné zemětřesení. Přišlo náhle, ne však nečekaně, otřáslo základy ministerstva vnitra a odborem policie, jehož opěrné pilíře a nosné stěny se zřítily. A vůbec to neznamená, že v tomto paláci nenastanou brzy ještě dozvuky. Jeden problém zůstává: policejní šéf Gianni De Gennaro. Dva z postižených jsou s ním těsně spjati. De Gennaro s nimi léta spolupracoval, vyšetřoval a sdílel společná nebezpečí a osobně je vybral do klíčových velitelských funkcí v Janově, připomíná Corriere della Sera.
Dánský deník Politiken bilancuje první půlrok úřadování amerického prezidenta Bushe a mj. uvádí: Během prvního půlroku řekl George Bush své NE k řadě mezinárodních dohod, zato však málokdy ANO k něčemu, co se týkalo řešení mezinárodních problémů. Zřejmě hodlá kandidovat na přídomek legendárního sovětského ministra zahraničí Andreje Gromyka, kterému v OSN přezdívali Mister NĚT.
Bush si osobuje právo akceptovat jen smlouvy sloužící jednoznačně zájmům USA, nedává však ke svému odmítání jinou alternativu. Domnívá se, že ho k tomu opravňuje status Spojených států jako jediné světové supervelmoci. Jenže právě tento status činí jeho politiku zvláště nebezpečnou, protože odpovědnost Ameriky za zbytek světa se zvyšuje ruku v ruce s její ekonomickou a vojenskou dominancí, soudí dánský Politiken.
Podle informací londýnských Timesů má britská vláda opět starosti se zvýšeným počtem případů slintavky a kulhavky v jedné oblasti na severu Anglie. Zvažuje se proto hromadné očkování asi tří milionů prasat jako ochrana před touto epidemií, pokud počet případů dále poroste. Bylo totiž zaznamenáno sedm nových případů, čímž se celkový počet zvýšil na 1921.
