Zahraniční tisk komentuje inaugurační projev prezidenta Bushe

Jaký byl Bushův projev k inauguraci americkým prezidentem ? Plný rozpínavého idealismu a ambicí až beroucích dech. Nejasně se zmiňoval o politice pro příští čtyři roky, píše americký list Washington Post. Místo, aby mluvil o obvyklých domácích tématech, George Bush tak jako před čtyřmi roky propagoval agresivní mezinárodní politiku, která má podporovat demokracii u každého národa na světě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Bush se sice nezmínil o válce proti terorismu, za to dal najevo, že hodlá bojovat proti tyranii a nadvládě. Ta prý všude na světě vzbuzuje nenávist a omlouvá vraždění. Pocit svobody Američanů přitom závisí na svobodě v takových zemích. "Oheň svobody zasáhne i ty nejtemnější kouty naší planety", prohlásil Bush.

Osud naší planety leží prezidentovi na srdci dokonce tak, že ve svém přes dvacet minut trvajícím projevu použil sedmadvacetkrát slovo svoboda a patnáctkrát slovo volnost, všiml si americký deník. Prezident ale přitom zůstal jen u všeobecných proklamací. Jak a kdy hodlá s diktátory po celém světě zatočit, neupřesnil, dodává Washington Post.

K~inauguraci prezidenta Bushe se vyjadřuje i britský deník Daily Telegraph. Bushovy řeči o svobodě projdou krutým testem. Třicátého ledna se v Iráku uskuteční volby a budou hodně nestandartní. Prvořadým Bushovým úkolem proto je, postavit silnou vládu v Iráku a Afghánistánu. Až potom přijdou na řadu diktatury na Kubě, v Myanmaru, v Severní Koreji, Íránu, Bělorusku a Zimbabwe. Takto je vyjmenovala Condoleeza Riceová. Bushovy ideje o nastolení demokracie tak jsou sice chvályhodné, ale nejdřív musí zvládnout situaci v Iráku. Jinak ty ostatní mají jen pramalou šanci na úspěch, dodává Daily Telegraph.

Mesiášský, triumfální a arogantní. Tak hodnotí Bushův inaugurační projev španělský list El Periodico. Prezident Bush zneužívá pojem svobody. Když Bush mluví o božské vůli je to špatné znamení. Vzpomeňme si, jak s touto ideou manipuloval během války v Iráku. Po jeho druhém zvolení to nebude lepší. Není pravděpodobné, že by Bushovi odpůrci po celém světě změnili na válku v Iráku názor, myslí si El Periodico.

Ústavní smlouva nemění charakter Unie. Tak nadepsal svůj komentář v dnešním vydání deníku SME slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. Evropská unie je nepochybně nejúspěšnějším projektem poválečné Evropy. Start a postupný vývoj společné Evropy znamenal pro její obyvatele více než pět desetiletí trvající mír, charakterizovaný prosperitou a bezpečností, na kterou jsme se zpoza železné opony i m dívali. Na to už dnes asi mnozí zapomněli. Přitažlivost projektu způsobila, že se k němu přidávají stále nové a nové země.

S Babylónem to není zas tak špatné, píše polská Gazeta Wyborcza v narážce na obvinění, že polští vojáci nedokázali tuto památku světové civilizace dostatečně ochránit. Založení vojenské základny kolem ruin staroslavného Babylonu byl zpočátku mimořádně nešťastný nápad, přiznává Gazeta Wyborcza a pokračuje: Některá obvinění polské strany jsou odůvodněná, jiná ne. A teď se v tom musíme rozebrat. Za největší škodu je považováno zničení reliéfu lva na Ištařině bráně.

To ale mají pravděpodobně na svědomí iráčtí bandité. Ostatně některé starožitnosti z Babylonu se objevily na trhu s uměleckými předměty už před příchodem Poláků do Iráku. Pak je tady otázka velmi nešťastného umístění letiště pro vrtulníky. Tento heliport ale vybudovali Američané a Poláci ho nedokázali včas zavřít. Babylón, připomíná dále polský deník, byl už dávno před válkou velmi poškozenou lokalitou. Proto tu nejhezčí, druhou bránu bohyně Ištar, můžeme dodnes obdivovat jen v berlínském muzeu.

Další ránu Babylonu uštědřil Saddám Husajn. Na základech babylónského paláce nechal postavit konstrukci, která svou tíží poškodila původní stavby. Třetí okolností, která mohla přispět k devastaci Babylónu, byl chaos v Iráku v době války. Bez přítomnosti vojáků by ale Babylon dopadl stejně jako jiná archeologická naleziště - Iráčané by ho jednoduše vyrabovali. Takže, a to je paradoxní, neplánované vybudování vojenské základny v Babylonu tomuto městu vlastně jen prospělo, uzavírá polská Gazeta Wyborcza.

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme