Zahraniční tisk komentuje inaugurační projev prezidenta Bushe

Jaký byl Bushův projev k inauguraci americkým prezidentem ? Plný rozpínavého idealismu a ambicí až beroucích dech. Nejasně se zmiňoval o politice pro příští čtyři roky, píše americký list Washington Post. Místo, aby mluvil o obvyklých domácích tématech, George Bush tak jako před čtyřmi roky propagoval agresivní mezinárodní politiku, která má podporovat demokracii u každého národa na světě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Bush se sice nezmínil o válce proti terorismu, za to dal najevo, že hodlá bojovat proti tyranii a nadvládě. Ta prý všude na světě vzbuzuje nenávist a omlouvá vraždění. Pocit svobody Američanů přitom závisí na svobodě v takových zemích. "Oheň svobody zasáhne i ty nejtemnější kouty naší planety", prohlásil Bush.

Osud naší planety leží prezidentovi na srdci dokonce tak, že ve svém přes dvacet minut trvajícím projevu použil sedmadvacetkrát slovo svoboda a patnáctkrát slovo volnost, všiml si americký deník. Prezident ale přitom zůstal jen u všeobecných proklamací. Jak a kdy hodlá s diktátory po celém světě zatočit, neupřesnil, dodává Washington Post.

K~inauguraci prezidenta Bushe se vyjadřuje i britský deník Daily Telegraph. Bushovy řeči o svobodě projdou krutým testem. Třicátého ledna se v Iráku uskuteční volby a budou hodně nestandartní. Prvořadým Bushovým úkolem proto je, postavit silnou vládu v Iráku a Afghánistánu. Až potom přijdou na řadu diktatury na Kubě, v Myanmaru, v Severní Koreji, Íránu, Bělorusku a Zimbabwe. Takto je vyjmenovala Condoleeza Riceová. Bushovy ideje o nastolení demokracie tak jsou sice chvályhodné, ale nejdřív musí zvládnout situaci v Iráku. Jinak ty ostatní mají jen pramalou šanci na úspěch, dodává Daily Telegraph.

Mesiášský, triumfální a arogantní. Tak hodnotí Bushův inaugurační projev španělský list El Periodico. Prezident Bush zneužívá pojem svobody. Když Bush mluví o božské vůli je to špatné znamení. Vzpomeňme si, jak s touto ideou manipuloval během války v Iráku. Po jeho druhém zvolení to nebude lepší. Není pravděpodobné, že by Bushovi odpůrci po celém světě změnili na válku v Iráku názor, myslí si El Periodico.

Ústavní smlouva nemění charakter Unie. Tak nadepsal svůj komentář v dnešním vydání deníku SME slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. Evropská unie je nepochybně nejúspěšnějším projektem poválečné Evropy. Start a postupný vývoj společné Evropy znamenal pro její obyvatele více než pět desetiletí trvající mír, charakterizovaný prosperitou a bezpečností, na kterou jsme se zpoza železné opony i m dívali. Na to už dnes asi mnozí zapomněli. Přitažlivost projektu způsobila, že se k němu přidávají stále nové a nové země.

S Babylónem to není zas tak špatné, píše polská Gazeta Wyborcza v narážce na obvinění, že polští vojáci nedokázali tuto památku světové civilizace dostatečně ochránit. Založení vojenské základny kolem ruin staroslavného Babylonu byl zpočátku mimořádně nešťastný nápad, přiznává Gazeta Wyborcza a pokračuje: Některá obvinění polské strany jsou odůvodněná, jiná ne. A teď se v tom musíme rozebrat. Za největší škodu je považováno zničení reliéfu lva na Ištařině bráně.

To ale mají pravděpodobně na svědomí iráčtí bandité. Ostatně některé starožitnosti z Babylonu se objevily na trhu s uměleckými předměty už před příchodem Poláků do Iráku. Pak je tady otázka velmi nešťastného umístění letiště pro vrtulníky. Tento heliport ale vybudovali Američané a Poláci ho nedokázali včas zavřít. Babylón, připomíná dále polský deník, byl už dávno před válkou velmi poškozenou lokalitou. Proto tu nejhezčí, druhou bránu bohyně Ištar, můžeme dodnes obdivovat jen v berlínském muzeu.

Další ránu Babylonu uštědřil Saddám Husajn. Na základech babylónského paláce nechal postavit konstrukci, která svou tíží poškodila původní stavby. Třetí okolností, která mohla přispět k devastaci Babylónu, byl chaos v Iráku v době války. Bez přítomnosti vojáků by ale Babylon dopadl stejně jako jiná archeologická naleziště - Iráčané by ho jednoduše vyrabovali. Takže, a to je paradoxní, neplánované vybudování vojenské základny v Babylonu tomuto městu vlastně jen prospělo, uzavírá polská Gazeta Wyborcza.

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme