Zahraniční tisk komentuje nejnovější vývoj kolem Íránu
Horkým tématem zahraničních novin je například jednání kolem íránského jaderného programu. Šest ministrů zahraničí zemí, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německa vypracovalo balíček opatření. Ta mají přimět Teherán, aby se vzdal svého jaderného programu.
Spojené státy americké jsou v situaci, kdy budou tak jako tak sbírat plusové body, domnívá se deník The Jeruzalem Post. Pokud Teherán překvapí celý svět a prohlásí, že přijímá podmínky a že bude s Washingtonem a Bruselem vyjednávat, bude to pro americkou diplomacii obrovské vítězství.
Na druhou stranu, pokud Írán podle očekávání mnohých pozorovatelů nabídku odmítne a nezastaví obohacování uranu, další postup je jasný. Američané před celým světem prohlásí, že udělali, co mohli, a dokonce i něco navíc, ale že právě nadešel čas k odvetné akci, konstatuje list.
Jiný názor zastává arabský deník Al-Quds Al-Arabi, který vychází ve Velké Británii. Píše, že Írán vyhrál nad Spojenými státy. Teheránu se podle něj totiž podařilo dosáhnout toho, že Washington opustil svou dosavadní arogantní pozici.
Zásluhy na tom má především íránská vláda, která dokázala vytrvat ve svém odhodlání. Je to dobrá lekce pro arabské vůdce, kteří také chtějí jednat se Spojenými státy, aniž by se stali jejich nohsledy, konstatuje list.
Jak hodnotí americký návrh zahájení rozhovorů s Teheránem evropské deníky? Podíváme-li se do dnešního vydání britského Guardienu, dá se říct, že je tu patrná větší míra nadhledu nad počínáním Spojených států.
Ve hře o srdce a mínění veřejnosti vynesl Washington taktický trumf, když nabídl jednání islámské republice. Přerušení 27letého mlčení se dá přímo považovat za velký posun americké politiky. Končí tak anomálie, kdy jediným dorozumívacím kanálem USA s jednou z velmocí v Perském zálivu byla švýcarská vláda a její velvyslanectví, píše Guardian.
Ruský tisk se věnuje tématu separatismu, konkrétně směřování některých oblastí mimo Rusko pod křídla tohoto velkého státu. Jde o část Gruzie a také o území, které oficiálně patří Moldavsku. Jižní Osetie prchá od Saakašviliho, tak nadepsal svůj článek deník Izvěstija. Rusko totiž včera poprvé oficiálně naznačilo, že Jižní Osetie má právo na samostatnost.
Ruskojazyčná Jižní Osetie v roce 1990 jednostranně vyhlásila nezávislost na Gruzii. Tbilisi to ale neuznává, a tak provincie zůstává nadále formálně součástí Gruzie. Na situaci v separatistickém regionu pak dohlížejí rusko-gruzínské mírové síly. Z ruských novin k tomuto tématu cituje náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
